Obchody spoří, někde už omezují nabídku a vypínají mrazáky

Vysoké ceny energií nutí k zásadním změnám i obchodní řetězce. Některé prodejny už podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy omezují nabídku například chlazeného a mraženého zboží. Nákupní chování mění i zákazníci, nedopřávají si tolik, a mít třeba exotické ovoce či drahé maso v prodejně na malém městě už nedává tolik smysl.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Ceny potravin rostly minulý měsíc o osmnáct procent. Snažili jste se na ně dívat trochu do hloubky, nakolik se na nich podílí ceny energií, nakolik další faktory?

Není to úplně jednoduché, protože by nám museli čísla rozkrýt dodavatelé. Je zajímavé se ale podívat, jak rostou ceny zemědělských vstupů, meziročně to bylo o 40 procent, takže ceny finálních potravin plus osmnáct procent je vlastně skvělý výsledek. Je to dané brutálním tlakem na efektivitu, jak u potravinářů, tak v obchodě. A vede to k tomu, že někteří promýšlí, co vůbec budou mít v nabídce. Už se začaly škrtat z nabídky věci, které se moc neprodávají. Zároveň jak potravináři, tak retail část růstu cen absorbuje do marží. Za letošek budou hospodářské výsledky výrazně horší než v době před dvěma třemi lety.

 

Jakých potravin se týká škrtání v nabídce?

Například mražených věcí. Kromě toho, že potravina něco stojí, tak náklad na její prodej je obrovský s tím, že musíte mít mrazáky a chlaďáky. Zároveň je poslední dva tři měsíce vidět, že lidé začali hodně měnit svoje nákupní zvyklosti. Hlavně na menších městech se téměř přestalo prodávat exotické ovoce, dražší maso, jako stařené steaky a podobně. Tyto věci najednou nemá cenu mít na prodejně, když prodáte čtyři kusy za týden. Je to hodně citlivé, protože když takové zboží vyřadíte, tak měníte dojem z nabídky. Spousta lidí si nekoupí třeba physalis (lilkovitá plodina označovaná také jako „třešeň Inků“ – pozn. red.), ale když ho vidí, tak si řeknou, že to je kvalitní prodejna, protože ho mají. Jakákoli úspora navíc je ovšem dnes důležitější než před rokem, před dvěma.

 

Kamarádka mi vyprávěla, že u nich na malém městě přestali v rybárně prodávat lososa, protože je moc drahý a nikdo by si ho nekupoval. Přitom z lososa už se stala poměrně běžná ryba…

Je ale drahá sama o sobě a potřebujete nějaké prodeje, aby se zaplatily náklady. Není to kilo mouky, které přivezete a někde složíte. O to více je důležité, aby prodali nějaké minimální množství. A nelze zvednout cenu o dvacet procent, to už si pak nekoupí vůbec nikdo.

 

 

Nevyužité chladicí boxy v prodejnách zůstanou, ale budou vypnuté?

Některé obchody na menších městech mají dnes zapnuté například dva mrazáky ze čtyř. A když jsem mluvil s kolegy ze Španělska zhruba v květnu, tak ti už tenkrát omezovali nabídku chlazeného a mraženého, aby část drahých zařízení mohli vypnout. To není jen mrazák a chlaďák na prodejně. To samé je v zázemí, v logistických centrech, tam se náklady velmi načítají. Je to celý mrazicí řetězec včetně logistiky, to všechno je nyní hodně drahé kvůli ceně elektřiny.

 

Bude změna cen a nákupního chování trvalejšího charakteru?

Nejspíše ano, ale na druhou stranu v řadě případů to vede k tomu, že lidi přestali jídlem plýtvat. Historicky platilo, že dvacet procent jídla se vyhazovalo, dnes je to méně. Lidé více přemýšlejí nad tím, co kupují, učí se více věci zpracovávat. I řetězce omezují trochu zásoby, aby věděly, že prodají většinu a neplýtvaly.

 

Takže to je vlastně asi jeden z mála pozitivních efektů…

Z pohledu plýtvání potravin ano, ale zase je to velký problém pro potravinové banky, které žily z toho, že se část zboží neprodala a obchody ji daly potravinovým bankám. Dnes je darované množství kvůli vyšší efektivitě menší a je to jeden z nezamýšlených důsledků, který musíme řešit.

 

Nedávno jste citoval celoevropskou studii společnosti McKinsey, která říká, že zákazníci nakupují méně a zároveň dávají přednost privátním značkám a diskontům. Platí to i pro český trh?

Výrazně. Poslední tři čtyři měsíce roste tlak na navyšování slev a jedinou alternativou jsou privátní značky. Roste o ně zájem, lidé se naučili, že jsou levnější a mají výrazně větší kvalitu než před deseti lety, kdy začínaly. Pro řadu lidí je to alternativa, po které sahají, aby ušetřili.

 

Zmiňoval jste růst zemědělských cen o 40 procent. Velcí producenti potravin říkají, že za to nemohou a že se řídí cenou na světových burzách…

Cena okurek opravdu není definovaná světovými burzami. To je jen snaha Agrární komory říkat sofistikovaně znějící věty. Cena na burze se tvoří u položek, jako je třeba vepřové maso, ale rozhodně ne třeba u ovoce a zeleniny. Není žádná celoevropská cena rajčete nebo jablka. Když se podívám na statistická data, vidím, že zemědělci mají poslední roky poměr zisku k obratu kolem dvanácti procent a obchod mezi čtyřmi a pěti procenty. Zemědělský sektor umí vydělávat, ale umí i efektivně plakat a vymoci si další provozní dotace, i když je třeba vůbec nepotřebuje.

 

Vy jste velkým kritikem agrobaronů a „nepotřebných dotací“. Mění se nějak toky dotačních peněz do zemědělského sektoru?

Systém evropských peněz se trochu mění. Ale pak jdou do zemědělství miliardy z národních peněz a to jsou většinou provozní dotace. Typickým příkladem je chov prasat. V situaci, kdy stát dává miliardu na chov prasat prakticky každý rok, když zároveň klesá soběstačnost ve vepřovém, jde o vyhozené peníze. Jsou to dotace na provoz, nenutí k efektivitě, snižování nákladů, zlepšování kvality. Je třeba výrazně více peněz přesunout z provozu do investic, financovat zlepšování kvality, snižování energetické náročnosti. To posouvá hodně kupředu západoevropské zemědělství, kde dostávají velkou část peněz na modernizaci výroby.

 

 

Ještě něco by bylo potřeba?

Druhá věc, která by pomohla, je, aby si vláda řekla, co chce skutečně dotovat. Spousta věcí nepomáhá se snižováním konečné ceny. Kdyby ministerstvo zemědělství vzalo část dotací z vepřového, které dovezu odkudkoli a levněji, a dalo je pekařům na vysokou cenu plynu, tak by mohla být cena o patnáct procent nižší. Ale ministr zemědělství by musel přestat lít peníze agrobaronům, kteří je jen „projedí“. Podmínkou dotace by bylo snížení cen pečiva, a to by se druhý den promítlo. Pokud má být zadáním snižování cen a inflace, tak by ministerstvo mělo zamířit dotace tímto směrem.

 

Lze nějak předpovídat další vývoj cen potravin?

Ne moc do detailu. Bude záležet, jak se vyvinou ceny plynu. Hodně bude záležet i na tom, jestli stát konečně začne být trošku přísnější. Viděli jsme, jak velkozemědělci prodali loňskou mouku z levné pšenice za výrazně vyšší ceny. Otázkou je, zda jim to má procházet.

Ceny potravin může také ovlivnit předělání dotačních schémat. U zmiňovaného pečiva je důležitá cena mouky, ale hned druhou největší nákladovou položkou je drahý plyn. Kdyby stát pekařům zadotoval plyn, bylo by to jasné, měřitelné a mohlo by to přinést okamžitě snížení cen.

 

Zacílená podpora by nenarazila na pravidla EU?

Existuje dočasný rámec na vysoké ceny energií a pekaři by se tam v pohodě vešli.

 

Vy jste nyní nově i zvláštním zmocněncem ministra průmyslu a obchodu pro české předsednictví. Co to obnáší?

Moje role je koordinace předsednických agend na ministerstvu průmyslu, protože tam patří například energetika, vnitřní trh, telekomunikace, zahraniční obchod. Jsou to čtyři různé rady a osm různých komisařů. Z minulého působení spoustu lidí v Bruselu stále znám, což jde využít. Podstatná je koordinace a domýšlení jednotlivých kroků. Například když bude nyní mimořádná rada pro energetiku, pozveme i ukrajinského ministra energetiky, protože plyn přes Ukrajinu je důležitý. A zároveň se tam ministři potkají na bilaterálním jednání.

 

Můžete vypíchnout, co považujete za nejdůležitější během českého předsednictví?

Vedle energetické bezpečnosti potřebujeme dotáhnout balík Fit for 55 (soubor opatření, která mají do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent – pozn. red.). Důležité bude dokončit dohody o volném obchodu, to je pro českou vývozní ekonomiku strašně důležité. Pak jsou další, ne tak mediálně sexy věci. Hodně se mluví o Aktu o čipech, protože už víme, že se zastaví automobilky, když chybí čip třeba do rádia. Na stole budou i pravidla, jak se chovat v dalších krizových situacích, aby se neopakovalo to, co se dělo v březnu 2020, kdy se zavíraly hranice a nebyla pořádná koordinace. Pro Česko je důležité, aby nestály kamiony mířící do Německa na hranicích.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement