Je to skvost, přesto má jít Kulturní dům Eden k zemi

13. června 2022

archiv PK

Mnoho staveb z dob pozdní moderny už neexistuje. Další na řadě má být Kulturní dům Eden v pražských Vršovicích, který už dvacet let nikdo nevyužívá. Mají ho nahradit byty a komunitní centrum. Podle sochaře Pavla Karouse, který se zajímá o umění ve veřejném prostoru, by přitom stačilo ho jen „omýt vapkou a rozsvítit“. A taky ho prohlásit za kulturní památku. „Je to něco, co kvalitou převyšuje vše, co tu za posledních třicet let vzniklo,“ tvrdí.

Jak to, že dneska nedokážeme ocenit takové stavby, jako je Kulturní dům Eden?

Ale dokážeme. Kdybyste se zeptala lidí ve Vršovicích, zda to chtějí zbourat, nebo ne, častější odpověď bude podle mne nebourat. Teď nedávno vznikla petice i iniciativa, aby se Eden neboural. Je pravda, že lidem trvá, než si zvyknou. Třeba funkcionalismus dlouho považovali za ošklivé škatule. Když se ale teď projdeme po Babě (prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie v pražských Dejvicích), dojde nám i bez vzdělání, že ty vily jsou kvalitní. To samé platí pro stavby typu Eden.

A přesto je boříme.

Protože jsou velice velkoryse postavené a mají extrémně naddimenzovaný veřejný prostor, který se v době reálného socialismu upřednostňoval na úkor soukromého. Máte tam široké chodníky, velké prostory před budovou, které se nedají ekonomicky vytěžit, slouží veřejnosti zdarma. Developer ale dneska chce vytěžit z místa maximum a generovat zisk.

Kulturní dům Eden v pražských Vršovicích od architektů Hany a Dalibora Peškových.

Profimedia.cz

Takže se nevyplatí nechat tam původní budovu.

Ano, ale jak máte lidem říct, že zboříte něco, co mají rádi, kde měli třeba svoje první rande, kam chodili do kina a na koncerty? Navíc je to místo, kde jste se mohla cítit jako arabský šejk. V Edenu máte nad hlavou lustry od světově uznávaných sklářských výtvarníků René Roubíčka a Bořka Šípka. Stěny a podlahy jsou obložené leštěnou žulou a travertinem, dřevo z masivu. Jediný způsob je, že dlouhodobě zanedbáváte údržbu toho místa, které pak začne přitahovat chuligánství, drobnou kriminalitu, začne tam něco opadávat. A vy jako řešení nabídnete privatizaci a postavení nové stavby. Lidi se s tím pak snáz smíří.

Když jste o Edenu nedávno napsal facebookový příspěvek, vysvětloval jste v něm, že stavba je cenná jak zvenku, tak zevnitř, ale přesto se ji Praha 10 rozhodla zbourat a postavit tam bytový dům. Vaši oponenti na to reagovali, že je ve špatném stavu. Vy naopak tvrdíte, že ji stačí jen umýt „vapkou“ (tlaková pistole) a rozsvítit.

Asi před měsícem jsem se byl vevnitř podívat. Našel jsem tam účelově porušené parkety, aby to vypadalo v dezolátním stavu. Odmontovaly se židle z kina, aby nevypadalo funkčně. Ale do toho domu neteče, konstrukce nerezaví, stavba je suchá, není v havarijním stavu, všechno včetně elektroinstalace a topení funguje. Ten dům je skvost. Kdybyste tam chtěla provozovat kavárnu, do týdne můžete. A mimochodem, to kino je hrozně pěkný, obložené zajímavým keramickým obkladem. Má to genius loci.

Strop hlavního sálu Kulturního domu Eden s originálně řešeným stropem a s lustry ve světě uznávaného sklářského výtvarníka René Roubíčka.

Profimedia.cz

Argumentoval jste i tím, že v dnešní době je bourání neuvážlivé i z ekologického hlediska.

Beton je náročný na vodu a my už jsme vodu na tuhle stavbu jednou spotřebovali. A teď ji zboříme a budeme spotřebovávat další vodu. A vezměte si, kolik pohonných hmot se kvůli tomu vyčerpá… To není jen neúcta k řemeslu a architektům a k celé generaci lidí, kteří ze svých daní tu stavbu postavili, my se teď i vysmějeme budoucím generacím, protože zatížíme naši planetu něčím, co je zbytečné. Jsme prostě barbaři.

Dalším argumentem vašich oponentů bylo, že Eden nikdo nechtěl provozovat.

Podpořte Reportér sdílením článku