Srdcem jsme stále propojení v Československu

Co jste na začátku vašeho působení na Slovensku věděla o propojení české a slovenské scény?

Když jsem se přestěhovala do Bratislavy, myslela jsem si, že Češi znají slovenskou kulturní scénu velmi dobře, a funguje to i naopak. Jenže záhy se mi potvrdilo, jak moc se v tomhle směru lišíme. Setkala jsem se se zástupci hlavních kulturních institucí a bylo patrné, že Slováci průběžně stále pečlivě sledují, co je u nás v kultuře nového, zato v Česku ta znalost není tak silná. A podobné je to i se znalostí jazyka. Na Slovensku je naprosto běžné, že se dívají na Českou televizi nebo čtou české knihy, noviny či časopisy, ale v Česku zájem o slovenská média moc není a se znalostí slovenštiny – hlavně u nejmladší generace – je to dost jiné než se znalostí češtiny na Slovensku.

Čím si vysvětlujete tuhle disproporci?

Jsem z generace, která se narodila v Československu. Vnímali jsme slovenštinu na každodenní bázi – od slovenských pohádek až po slovenské kapely. Takže pro mě bylo vždycky přirozené pohybovat se v československém prostředí. Proč z české strany není tak velký přehled o současné slovenské kultuře, nevím, ale je to rozhodně otázka k zamyšlení možná pro všechny. V příštím roce chceme iniciovat několik společných projektů napříč obory, protože budeme slavit třicet let vzniku samostatných republik.

REPUBLIKA JAKO PUZZLE

Na co se chcete zaměřit?

Začali jsme vlastně už letos na podzim, kdy jsme u nás v Českém centru v Bratislavě pořádali besedu s Pavlem Kosatíkem, který napsal knihu Slovensko třicet let poté. Před pár dny se konal v Bratislavě Design Week. Jedním z našich hostů byl renomovaný český designér Jakub Berdych, kromě jiného autor ikonického porcelánového podnosu ve tvaru České republiky. Oslovili jsme ho, zda by právě k výročí 30 let od rozdělení nevytvořil tvar Slovenska, a v galerii Českého centra proběhl nedávno křest. Dokonale k sobě obě porcelánové republiky pasují jako puzzle, ale samozřejmě, že fungují i samostatně. Dále jednáme s Českou tiskovou kanceláří o fotografické výstavě z jejich archivů, kterou plánujeme vystavit venku na nábřeží Dunaje, kde je pomyslná česká sekce. Je tu Lavička Václava Havla a Náměstí Tomáše Garrigua Masaryka i s jeho sochou. Chystáme také projekt v nově zrekonstruované Slovenské národní galerii. Plánujeme na jaro výstavu od Vladimíra 518, Architektura 58–89, která byla úspěšně představena české veřejnosti v Praze.

Letos jste prezentovali výstavu Tváře české krajanské komunity na Slovensku. Liší se tahle komunita od ostatních v zahraničí?

Nejsou to krajané – emigranti, tak jak je známe z jiných zemí, kde se museli potýkat s tím, jak je přijme většinová společnost v cizině. Když se bavím s českými krajany na Slovensku, říkají mi, že vždy cítili maximální podporu v tom, čemu se věnují. Nikdy se mi nestalo, aby někdo zmínil nějaké negativní reakce vůči Čechům. V rámci projektu o krajanech jsme chtěli zmapovat, proč se vůbec věnují propagaci české kultury a historie, a přiblížit jejich práci mladší generaci. Slovenský fotograf Peter Korček portrétoval všechny předsedy a předsedkyně krajanských spolků. Natáčeli jsme s nimi rozhovory, kde jsme se jich ptali, co je při práci motivuje, proč je baví práce v krajanských spolcích a organizacích. Vydali jsme knihu Malá kniha o velkých krajanech a vytvořili putovní výstavu, která byla k vidění nejdříve u nás v Galerii Českého centra v Bratislavě, pak v Košicích, Staré Lubovni a nyní je v Muzeu Čechů na Slovensku v Martině. Tento celý projekt vznikl v úzké spolupráci s českou ambasádou v Bratislavě.

KŘEHKÁ SVOBODA

Další putovní výstava se věnovala významným českým ženám z naší historie i současnosti. Jsou inspirativní i pro slovenské publikum?

Výstava „České hrdinky – významné ženy české historie a současnosti“ vznikla v roce 2020 ve spolupráci Českých center a Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, kde Renáta Fučíková vede Ateliér didaktické ilustrace. Její studenti a studentky ilustrovali 51 příběhů, které napsala Kateřina Tučková a historička Lenka Křížová. Tato výstava putovala po zahraničních pobočkách Českých center a my jsme si ji doplnili o videorozhovory. Oslovili jsme Slovenky, které jsou aktivní v kultuře, politice či vědě, aby nám řekly, která Češka je inspirovala a proč. Většinou mluvily o osobnostech z oboru, které jsou jim blízké, například architektky zmínily Evu Jiřičnou a političky Madeleine Albrightovou.

Kromě toho máte ještě jeden projekt, který se věnuje ženám, ale z trochu jiné perspektivy. O co se jedná?