Vakcína by se neměla stát symbolem odporu ke vládě

6. ledna 2021

Učí lidi v Česku i ve světě myslet kriticky. Chápat, že se můžeme mýlit. Umět změnit názor, přiznat chybu. Pracovat s informacemi, které jsou hodnověrné. „Změnit osobně důležitý názor není lehké. Přiznat si, že jsme uvěřili nějaké hlouposti, je trapné. Vytvořit si nový názor dá pak taky práci,“ říká lektor kritického myšlení Lukáš Hána. Loni jsme si kritické myšlení i umění argumentace mohli trénovat u debat ohledně pandemie, letos v tom, jak se zdá, můžeme pokračovat.

Jste už osm let lektorem kritického myšlení. Učíte lidi mimo jiné to, kdy, proč a jak dělají ve svých úsudcích chyby. Co říkáte na to, co se tu teď děje kolem pandemie?

Z hlediska kritického myšlení je téma koronaviru výborná případová studie. Jde tu navíc dobře vidět, že to, jakým způsobem dokážeme s informacemi pracovat a vyhodnocovat je, bude ve výsledku ovlivňovat to, jak se budeme mít. Bohužel minulý rok není nejlepší vizitkou kritického myšlení.

Nyní je a ještě zřejmě dlouho bude velkým tématem očkování proti covidu. V čem vidíte v této debatě největší chybu?

Lidé očkování proti covidu odmítají mimo jiné proto, že není prokázaná stoprocentní bezpečnost. To je ale nesplnitelný požadavek. Nic není úplně bezpečné. Ani sedět doma na gauči. Neměli bychom se ptát, jestli je vakcína bezpečná, ale jak velké je její riziko ve srovnání s covidem. Lidé mají obecně problém s porozuměním vědeckým tématům.

Chybí tu tedy podle vás vědecká gramotnost?

Ano, málokdo měl možnost se jí někde přiučit. Proto je také vědecká metoda jedna z hlavních věcí, kterou v rámci kritického myšlení lidi učím. Aby dokázali vědecká témata kriticky zhodnotit a věděli třeba, že vědci si vždy připouští, že to může být jinak, než si myslí. To není neznalost, ale pokora.

Jedna z obav plyne z toho, že vakcína byla vyvinuta moc rychle. Dá se ale vcelku dobře vysvětlit, proč tomu tak je. Zároveň to ale mnohdy nestačí k tomu, aby pak člověk změnil názor. Proč?

Vy můžete lidem relativně snadno vysvětlit, že se mýlí a že ta kratší doba je proto, že se zkrátila hlavně byrokratická část, že samotné testování vakcíny bylo důkladné. Navíc jsme měli náskok díky výzkumu vakcín proti SARS a MERS. A člověk dokonce může i změnit názor a říct, dobře, tak asi nebude problém s délkou vývoje. Ale ve finále to jeho ochotu nechat se naočkovat nezmění. Jde o tak zvaný backfire efekt, který nastává ve chvíli, kdy se člověk setká s informacemi a důkazy proti vlastnímu přesvědčení, ale místo toho, aby ho to oslabilo, tak se v něm ještě víc utvrdí.

Čím to je?

Pokud nám někdo vysvětluje, že se pleteme, tak se budeme snažit si svůj postoj obhájit, abychom nebyli za hlupáky. Buď tím, že zpochybníme cizí důkazy, nebo si najdeme jiný důvod, proč máme „pravdu“ i tak. To je naprosto v pořádku, pokud jde o rozumné a opodstatněné úvahy. Problém nastává ve chvíli, kdy se uchylujeme k tomu, že měříme důkazy různým metrem a nadržujeme těm, které nás v našich postojích utvrzují. Myslíme si, že děláme to první, ale často už jsme daleko za hranicí toho druhého, tedy sebeklamu. Je pak velice těžké nechat se vyvést z nějakého omylu.