Komenský byl génius. A taky fešák, co psal bestsellery

14. prosince 2022

archiv MP

Nemohl žít ve vlastní zemi, protože nebyl katolík. Svůj dlouhý život prožil na cestách po Evropě. Reformoval školství v Anglii či Švédsku, a dokonce dostal nabídku stát se rektorem na Harvardu. „Jan Amos Komenský také šířil myšlenku, že by národy měly žít v míru a lidé ve svobodě vyznání,“ říká ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského Markéta Pánková. Zajímavostí je, že v Amsterdamu, kde žil na sklonku svého života, měl za souseda Rembrandta.

Všimla jsem si, že pocházíte ze stejného kraje jako Komenský.

Ano, vyrůstala jsem v Uherském Brodě. Předpokládá se, že právě tady se Komenský narodil.

Na Masarykově univerzitě jste studovala sociologii a historii. Ovlivňuje vaše historické vnímaní a bádání o Komenském to, že jste nejen historička, ale i socioložka?

Myslím, že ano. Vždycky mě zajímalo, kdo měl na Komenského vliv, nebo jsem si kladla otázku, proč třeba vytvořil mapu Moravy – to vám ve škole často neřeknou. Dozvíte se fakta, ale ne souvislosti. Proto jsem za pandemie napsala knihu s názvem Jan Amos Komenský v kostce, kde se tyto souvislosti snažím popsat.

A proč vytvořil tu mapu?

On se jako exulant vždycky toužil vrátit do svého rodného kraje. Jenže rakouští Habsburci tu povolili jen jedno náboženství – katolictví. Po vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 museli všichni nekatolíci buď konvertovat, nebo odejít ze země. Komenský hledal možnosti, jak vytvořit novou koalici proti Habsburkům, a tuto velmi podrobnou mapu vydal proto, aby se cizí vojska v zemi lépe orientovala. Vlastně se celý svůj život snažil spojit s nekatolíky, především s protestanty, aby se mohl vrátit do své vlasti. Byl taky posledním biskupem Jednoty bratrské a do konce svého života se snažil pro Jednotu získávat peníze.

NABÍDKA Z HARVARDU

Ve známost vešel zejména jako učitel národů, zakladatel moderní pedagogiky. Co revolučního mu tehdy došlo?

Už jako mladý učitel pochopil, že není ku prospěchu, pokud se děti memorují učivo nazpaměť bez znalosti věci, a ještě navíc jen v latinském jazyce. Zároveň bylo tehdy vzdělání jen pro vybrané. On naopak začal říkat, že se musí vzdělávat chlapci i děvčata, chudí i bohatí. Učit se podle něho mělo vždy od jednoduchého ke složitému, od praktického k obecnému. Chtěl vzdělání proměnit ve hru a potěšení. Taky zdůrazňoval, že záleží na tom, v jakém věku se co učíte. Intenzivně se věnoval i otázce, jak se mají vzdělávat učitelé. Byl vůbec prvním, kdo napsal ucelené dílo na toto téma.

V čem viděl zásadní přínos vzdělání přístupného a srozumitelného pro všechny?

Vzdělanost byla podle něho základní prostředek pro získání svobody. Říkal, že pokud se máš stát člověkem, musíš být vzděláván. Anebo se na to lze dívat naopak, což je aktuální i dnes: člověk, který není vzdělaný, není kreativní, nemá vlastní názor, může být ovlivňován zleva zprava.

Už jste zmínila, že nebyl teoretik, nýbrž praktik. Sám učil.

Podpořte Reportér sdílením článku