Houby stopuje podobně jako kriminalisté zločince. Po celém světě, podle DNA

Vytvořili jste celosvětový atlas hub, ve kterém je 650 milionů pozorování konkrétních hub. Jak je to vůbec možné provést?

My tomu říkáme databáze GlobalFungi, ale v podstatě je to atlas, protože ukazuje, kde jsou které houby rozšířené. Umožnil nám to vědecký pokrok. Dosud vznikaly určité malé atlasy, které zaznamenávaly, kdo kde našel jakou plodnici. Jenomže houby neplodí každý rok. Dost často žijí jen jako mycelium v půdě a čekají na vhodné podmínky. Ale stejně jako se lidé naučili přečíst informace v genomu člověka a kriminalisté poznávat pachatele podle sekvencí DNA, tak se biologové naučili poznávat podle sekvencí DNA také houby.

A k tomu plodnici nepotřebujete?

Ne, stačí si odebrat vzorek půdy a hned mám pachatele. Analýzou zjistím jejich DNA. Odeberu si tak například jen jeden gram zeminy a najdu v něm řádově sto až tři sta druhů hub. Tahle možnost pozvedla schopnost popsat výskyt hub o několik řádů. O houby je mezi vědci zájem, dnes probíhá výzkum na řadě lokalit celého světa, každý vědec při něm řeší svůj problém, hledá odpověď na svou otázku. A nás napadlo dát všechny jejich odpovědi dohromady. Všechny práce, které použily onu metodu molekulární identifikace hub, jsme shromáždili a vybrali z nich data, která jsme zanesli do mapy.

Přesto, 650 milionů pozorování hub?

Pracovalo na tom po dobu tří let zhruba třicet lidí. Jako bychom procházeli vzorky všech pachatelů z různých registrů. Museli jsme projít data všech studií a dohledat k nim údaje o lokalitách. Tak, abychom nejen věděli, kde se ona houba vyskytuje, ale také jak daná lokalita vypadá, jestli je to louka, nebo les, jaká je kyselost půdy a podobně. Tím budeme moci sledovat, co výskyt hub na světové úrovni ovlivňuje.

Překvapivá místa výskytu

Já si vždycky myslela, že tohle všechno mi řekne jméno houby: hřib smrkový hledám jednoduše v lese, pod smrkem…

V tomto případě tomu tak je. Některé houby jsou vázané na svého hostitele. Hřib smrkový na smrk, křemenáč na břízu. Ale mnohem větší skupina hub není vázána na konkrétní strom či rostlinu. Například holubinky mohou růst s dubem, bukem i se smrkem. A pak je ještě jeden problém: I když se hřib smrkový váže na smrky, nemusí být ve všech smrčinách. Někde je na něj například příliš kyselá půda, jinde zase nedostatečná vlhkost.

Můžeme se tedy podívat, co mi o něm řekne vaše mapa?

Určitě. Mapa je v angličtině, do vyhledávače druhu houby musíte vložit latinský název a už vidíte, že se hřib sice může ojediněle vyskytovat v kořenech nebo i v nadzemních částech dřevin, ale v drtivé většině roste v lesních půdách. A když kliknete na mapu, vidíte, že se nejčastěji vyskytuje v Evropě, ale bylo i jedno pozorování na Havaji, a dokonce i v Africe.

To mě překvapilo. Vás také?