Na šampaňské to bude teprve, až se dohody o zlepšení klimatu naplní

23. listopadu 2021

Šimon Michalčík - zakladatel nadace Plant-for-the-Planet bojující s klimatickou změnou za pomoci výsadby stromů.

archiv

Šimon Michalčík, dnes dvaadvacetiletý student, rozjel v Česku nadaci Plant-for-the-Planet, jejímž cílem je skrze sázení stromů získat více času na řešení klimatické krize. Jako její delegát také strávil první týden konference v Glasgow. Jeho dojmy jsou smíšené, věří v posun, i když šampaňské by zatím nebouchal.

Jaké jsou vaše dojmy ze summitu v Glasgow?

Zcela subjektivně to bylo skvělé, protože jsem byl se svými lidmi z Plant-for-the-Planet, což je mezinárodní komunita, a proto se vidíme vždy jednou za rok až dva při podobných příležitostech. Měli jsme možnost pobavit se s velkým množstvím lidí, i s lidmi jako princ Charles. Každé ráno jsme rozdávali čokolády, což je sladká cesta, jak vizi předat, vše je na ní napsané. Po celou konferenci hodně převládalo téma obnovy přírody pro boj s klimatickou změnou. To je změna oproti dřívějším letům, kdy byl větší důraz na technologii a finance. Z tohoto pohledu to bylo optimistické.

Jak se díváte na celkové dosažené výsledky, dohody o omezení odlesňování, produkce metanu, snížení oteplování?

Celkově nevím, nakolik to může pomoci. Vidíme, že nastavené cíle jsou nedostatečné, pravděpodobně i kvůli tomu, že ti, kdo rozhodovali, byli v jiné místnosti než všichni z neziskovek, nevládních organizací, aktivisti. Ti všichni byli mimo, bylo to oddělené, klíčová interakce neproběhla. Ale stejně jako my jsme poznali spoustu lidí, se kterými budeme třeba spolupracovat, tak totéž se stalo pro spoustu dalších. Došlo k navázání klíčových partnerství mimo světové lídry.

Jaké to celé bylo po organizační stránce?

Organizátoři asi moc nechápou, o čem klimatická krize je. Ty klíčové hodnoty je úplně minuly. Bylo tam strašně hodně konzumu, reklamních zbytečností, celé Glasgow bylo narvané obrovitánskými bannery, na každém sloupu byl banner COP26, všichni účastníci dostali reklamní materiály. Bylo to hodně pokrytecké. Bistra vystavěná pro konferenci v rámci areálu servírovala hovězí burgery a vegetariánské možnosti byly jen občas. Mně by to přišlo jako samozřejmost. Nabídka byla plná masových produktů, jen u nich bylo napsané, kolik kilogramů CO2 vytvořily.

Vy řešíte stromy, co říkáte na dohodu o odlesňování, kdy se 130 zemí zavázalo jej omezit. Dá se tomu věřit? Předchozí dohoda se také nenaplnila…

Mě dohody vždy nechávaly vlažným. Každý krok správným směrem je super, věřím, že pokud byla dána dohromady, nějaký pozitivní dopad to mít bude. Jestli jsou cíle dostatečné, to se ukáže. Nikdy bych nebouchal šampaňské, když je podepsána dohoda, ale až se splní. Když si vzpomeneme na rok 2015 na Paříž (podepsána první klimatická dohoda), tak to byla největší sláva. Celý svět si myslel, že klima je málem vyřešené. A jak to dopadlo. Skoro všechny cíle, které si jednotlivé státy stanovily, jsou nenaplněné a téměř všechny jsou nedostatečné i přes jasnou vizi nepřipustit oteplení přes 1,5 stupně Celsia.

Babišův projev byl ostuda

Vy jste někdy osobně navštívil země, kde je odlesňování velký problém?

Studuji bakaláře Globální udržitelný rozvoj v Anglii a chtěl jsem si mezi druhákem a třeťákem vložit rok na práci a nabrání zkušeností v oboru. Chtěl jsem dělat pro Plant-for-the-Planet a jet do Mexika, kde máme náš vlastní reforestační projekt, abych viděl, jak to funguje na vlastní oči. Ale s covidem jsem to musel zrušit. Letos v létě jsem byl ale na Islandu a tam jsme byli u velkého ledovce a viděli jsme, jak taje. Šli jsme pod něj, tam v létě vznikají ledovcové jeskyně, dá se tam chodit. Bylo to esteticky nádherné, ale všude kolem nás valila voda a jeskyní protékala burácející řeka, která byla jen z vody z ledovců. To byl silný zážitek, tající ledovce jsou symbolem klimatické krize.

Ještě k summitu, zmiňoval jste, že se vám podařilo potkat spousty inspirativních lidí, prince Charlese a další. Jak to bylo těžké se k nim dostat?

Podpořte Reportér sdílením článku