Egypťané mívali i desítky titulů a funkcí, placeni za ně byli v pivu či masu

2. července 2020

Egyptoložka Veronika Dulíková
Archiv Forum UK

Jak vypadaly sociální sítě ve starověkém Egyptě? Byly tak složité, že na jejich rozplétání si egyptoložka Veronika Dulíková přizvala kybernetika. Ten jí pomáhá vytvořit unikátní databázi význačných lidí s desítkami titulů a funkcí. Časem tak usnadní práci i ostatním egyptologům – některá data nebudou muset sbírat týdny či měsíce. Vzpomíná i na svůj pobyt v zamčené hrobce v divoké době arabského jara.

Spoluzaložila jste nový vědní obor, kyber-egyptologii. K čemu slouží?

Vznik nového egyptologického odvětví nebyl vůbec cílený. Zaměřuji se na období Staré říše, tedy stavitelů pyramid, a už od roku 2006 sestavuji databázi skládající se převážně z titulů hodnostářů, úředníků, kněží a jejich rodin. Postupně mi narostl jejich počet natolik, že využití nástrojů databázového programu při zkoumání staroegyptské společnosti jako celku přestalo být efektivní. Zjistila jsem, že neumím plně využít všechna data a vytvářet modely. Docházelo mi, že potřebuji nějaký jiný nástroj. Tehdy začala spolupráce s kybernetikem Radkem Maříkem, od roku 2015 tak vzniká kyber-egyptologie.

Jaká jsou to data?

Mnohé informace z období starého Egypta jsou známé už třeba i sto let, ale nedokážeme je plně využít. S novými možnostmi se z nich můžeme dozvědět mnohem více. Můžeme propojit více souvislostí, které například zrcadlí proměnu společnosti v době 4. a 5. dynastie, kdy byla upozaděna královská rodina při obsazování důležitých administrativních postů.

Faraon tehdy zahájil novou sňatkovou politiku, poprvé je doloženo provdávání princezen za vlivné vysoké hodnostáře nekrálovské krve. Díky spolupráci s kybernetikem můžeme sledovat rodiny těchto mocných mužů a zavedení nových titulů, které vyjadřují faraonovu náklonnost.

Veronika Dulíková

Vystudovala historii – muzeologii na Slezské univerzitě v Opavě a egyptologii – dějiny a kulturu islámských zemí na Univerzitě Karlově v Praze. Obhájila doktorát v oboru egyptologie. Věnuje se dějinám, archeologii a analýze sociálních sítí v období Staré říše. Od roku 2006 vytváří databázi hodnostářů, jejich titulů a rodinných vazeb (Maat-base). V rámci interdisciplinárního projektu s kybernetikem Radkem Maříkem aplikuje metodu analýzy komplexních sítí na společnost v období Staré říše. Pracuje v Egyptologickém ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2010 se pravidelně účastní archeologického výzkumu v Egyptě.

Pokud bych v případě vaší databáze vytvořil paralelu k jídlu, je to podobné, jako bych vytvořil propojenou síť dosud oddělených regionálních kuchyní a receptů a třeba v rámci jednoho státu hledal využívání podobných ingrediencí?

Ano, ale dalo by se objevovat ještě víc, co se k danému jídlu váže. Třeba i to, jestli je propojené s nějakým svátkem nebo kdo ho primárně jí. Díky kybernetice můžeme velice rychle najít podobné spojnice ve známých datech, ale i dosud nepropojených informacích.

Měla byste příklad?

Ve skalních hrobkách úředníků v námi objeveném komplexu princezny Šeretnebtej jsme objevili Nefera, který zastával v dnešním příměru hned tři ministerská křesla současně a k tomu měl další tituly. Zároveň už ho ale máme dříve doloženého z papyrových archivů panovníků 5. dynastie jako účastníka kněžských úkonů. To je třeba spojnice, která už je zanesená v databázi, a můžeme si tak všechny jeho jména a tituly vyhledat velmi jednoduše.