Na Instagramu se role ženy řeší mezi příspěvky o vaření

6. května 2021

Před lety odjela za mayskými indiány do Mexika, kteří se z hor přesouvali do města a do rukou se jim dostaly chytré telefony. Tehdy se Marie Heřmanová, která nyní působí v Sociologickém ústavu AV, pustila do výzkumu toho, jak naše životy ovlivňují sociální sítě. Aktuálně ji zajímá Instagram. „V dobách před sociálními sítěmi měla žena velmi omezené možnosti, jak svoje životní volby veřejně obhajovat nebo kritizovat jiné volby. Na Instagramu je k tomu najednou prostor a i publikum,“ říká digitální antropoložka.

Aktuálně zkoumáte prostředí Instagramu, kde se, alespoň podle toho, co jsem se dočetla, odehrává politická radikalizace a stále častěji se zde debatuje o ženských právech. Vy se zaměřujete ve svém výzkumu na influencery. Co vás konkrétně zajímá?

V Česku je Instagram jedna z nejpoužívanějších sociálních sítí, navíc to byla první vizuální síť, na níž si vytváříme naši identitu a prezentujeme naši osobnost pomocí fotek. A protože mne zajímá genderový aspekt, sleduji, jaké nároky se zde kladou na ženy ve srovnání s muži. Instagram je obecně vnímaný jako ženský prostor.

Proč? Je tam víc žen-uživatelek?

Nemám data za Česko. Když ale zprůměrujeme globální data, je rozdíl mezi muži a ženami v uživatelské základně malý, je to téměř padesát na padesát. Když se ale podíváte na influencery a influencerky, tedy lidi, kteří jsou schopni nějaký způsobem zpeněžit svoji přítomnost na Instagramu, tak zde se poměr mění. Globálně máme zhruba sedmdesát procent influencerek.

Jak se liší influenceři ženy a muži?

Muži dost často propagují drahé hodinky či auta. Jedním slovem nedostupný luxus. U žen je to spíše o každodennosti. Propagují věci denní potřeby, a i proto jsou na Instagramu tolik úspěšné mamablogerky. A je to také jeden, ale ne jediný důvod, proč muži-influenceři, byť jich je na Instagramu méně, zde vydělávají více peněz než ženy-influencerky.

Marie Heřmanová (1984)

Vystudovala sociální antropologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, v současné době působí na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Věnuje se výzkumu na téma internetových, online identit, influencerů a sociálních sítí, píše komentáře pro různá česká média. Je členkou studia aplikovaného antropologického výzkumu Anthropictures. V minulosti pracovala jako PR a mediální konzultantka pro různé neziskové organizace (Člověk v tísni, Nadace OSF).

Když se budeme bavit o různých nevhodných anebo nepříjemných komentářích, je zde nějaký rozdíl, zda míří na muže, či na ženy?

Já sama to ve svém výzkumu neřeším, ale moje respondentky-influencerky o tom se mnou mluví a zároveň jsou na to výzkumy. Jak vyplývá například z dokumentů Evropské komise, ženy jsou mnohem častěji terčem útoků na sociálních sítích a tyto útoky mají často sexuální podtext.

Vy se ve svém výzkumu zaměřujete na ženy-influencerky, s nimiž nyní děláte rozhovory. Co s nimi například řešíte?

Zajímá mne, jak prostředí Instagramu podporuje představy o ženské kráse. Ideál krásy tak, jak je prezentovaný na Instagramu, tedy jak musí žena vypadat, aby na Instagramu byla úspěšná influencerka, je totiž přísnější než ideál krásy prezentovaný v módních časopisech. Na první pohled to tak navíc nevypadá, protože si na Instagram může přece každý z nás dát, co chce. Pokud si zde ale chceme vybudovat pozici, která nám umožní výdělek, je potřeba tento ideál krásy naplnit.