Virus a krize taky mohly přijít v horší dobu, říká sociolog

21. července 2020

Sociolog Martin Buchtík

archiv

„Záměrně nadsazuji – ale pokud už musela tato pandemie a krize někdy přijít, je dobře, že přišla teď,“ říká ředitel analytického střediska STEM, sociolog Martin Buchtík. Ten nedávno prezentoval výsledky průzkumu, podle něhož v české společnosti nevládne taková skepse ohledně ekonomiky, jakou by člověk vzhledem ke krizi způsobené koronavirem čekal. Může se to změnit k horšímu? A jakou má pozici ANO Andreje Babiše před krajskými volbami?

Překvapil mě relativní optimismus české populace uprostřed ekonomické krize způsobené koronavirem, který vyšel z průzkumu STEM. Co za ním stojí?

Důvodů je více, ale velmi důležité je zmínit, že jsme v tom průzkumu srovnávali květnová data s údaji z ledna – a tehdy, před pandemií viděli lidé svou ekonomickou situaci mimořádně pozitivně. V roce 2018 poprvé od našich měření na začátku devadesátých let převládl počet domácností, které říkaly, že vycházejí dobře s příjmem. Bude to znít strašně – záměrně nadsazuji –, ale pokud už musela tato pandemie a krize někdy přijít, je dobře, že přišla teď.

Bylo by tedy horší, kdyby se koronavirus objevil třeba za krize v roce 2012?

Nebo kdyby přišel v roce 2015, kdy byly nálady ve společnosti vzhledem k migrační krizi velmi nízko. Nebo pokud by se objevil v roce 2013 v době pádu Nečasovy vlády, kdy zde panovala velká nedůvěra k vládní reprezentaci: kdyby se pandemie objevila tehdy, silné autoritářské tendence by nejspíše získaly ve společnosti velký ohlas a také dopady na ekonomiku, která se teprve vzpamatovávala z recese, by byly drtivé.

Myslíte, že ten relativní optimismus nějak naruší ohnisko nákazy na Karvinsku?

Myslím, že ne. Ohnisko samozřejmě ovlivní postoje lidí na Karvinsku, případně v Moravskoslezském kraji, ale věci, které budou zhoršovat náladu lidí v celé republice, budou spíše souviset se zhoršující se ekonomickou situací domácností.

Jinými slovy – vy říkáte, že pro náladu společnosti bude klíčová ekonomická část krize?

Pokud nepřijde skutečná druhá vlna pandemie. Hovořil jsem o tom i s epidemiology a myslím, že rozhodující bude ze zdravotního hlediska podzim, kdy přijdou chřipky a nachlazení, které se často obtížně rozeznávají od nákazy koronavirem. A také třeba, což souvisí s epidemiologickým i hospodářským hlediskem krize, bude nutné rozhodnout, zda děti budou muset jít do školy či školky, nebo se učit z domova, a zda zůstane ošetřovné ve výši osmdesáti procent příjmu rodiče.

Můžete to rozvést?

Na ošetřovném se dá dobře ukázat, jak různé, někdy i nezamýšlené důsledky nějaké vládní opatření může mít. Když dostáváte od státu osmdesát procent mzdy a nepatříte ke skupinám s vyššími příjmy, protože pracujete třeba v průmyslu, nemáte motivaci se do práce vracet. Jste doma s dítětem, nejezdíte do práce, jíte doma a ne v kantýně, ušetříte a můžete snadno získat pocit, že se máte vlastně dobře, a jste vnitřně spokojený.

Což vysvětluje tu relativně optimistickou náladu ve společnosti?

Podpořte Reportér sdílením článku