Jak mohou počítačoví hráči urychlit vývoj vakcíny

Jde o největší jednorázový dar v dějinách tuzemských korporací. Antivirová společnost Avast věnovala na vývoj a výzkum spojený s nemocí covid-19 celkem 25 milionů dolarů, tedy víc než 600 milionů korun. Podrobnosti přibližuje technický ředitel společnosti Michal Pěchouček, který mluví i o vlivu epidemie na rozvoj umělé inteligence a kybernetickou bezpečnost.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Co vás přivedlo k tak rozsáhlému filantropickému počinu?

Zažíváme jednu z největších pandemií v dějinách lidstva. Ohrozila spoustu lidí na životě, ale přináší i velmi negativní ekonomický dopad, neboť ještě víc rozevírá příjmové nůžky mezi chudými a bohatými. Rozhodnutí, které učinila naše správní rada, exekutivní management a akcionáři, je založené na pocitu odpovědnosti a snaze porozumět světu kolem nás. Nemůžeme ignorovat, že miliony lidí po celém světě přicházejí o své existenciální jistoty.

 

Jak probíhalo rozhodování, kam pomoc zaměřit?

Jsme technologická firma. Od začátku tak bylo jasné, že se musíme soustředit na věci, kterým rozumíme nejvíc, kde jsme nejkovanější. A to je výzkum a vývoj.

 

Proč nejvýznamnější část vašeho daru putuje do koalice COVID-Zero?

Chtěli jsme zajistit co největší dopad naší pomoci. Zakládajícím členem této iniciativy je Nadace Billa a Melindy Gatesových, která má dlouhodobou zkušenost s vývojem vakcín a je efektivní v tom, jak připravit lidstvo na krizové situace.

 

Váš příspěvek zřejmě nepředstavoval žádné drobné. Opečovali vás manželé Gatesovi nějak speciálně?

Nešlo o žádné drobné, ale že by nás někdo plácal po ramenou, jak jsme dobří, to se nestalo. Ocitli jsme se ve společnosti, kde každý pomáhá, jak může. A takhle se dívají i na nás.

 

Máte nějaké přednostní informace o vývoji vakcíny, když jste tak významní investoři?

Bohužel nemáme. V této oblasti se zdržím jakéhokoliv komentáře, protože jsem hlavním povoláním vědec. Jestli někdo chce termíny, ať se zeptá třeba amerického prezidenta, ten tomu zřejmě hodně rozumí a nějaký termín jistě rád vystřelí.

 

Vedle hledání vakcíny pokračuje i proces schvalování některých léků, nejdále je zatím certifikace Remdesiviru, který nese českou stopu. Sledujete aktuální vývoj?

Vakcína a léky jsou dva vlaky, které jedou po úplně jiných kolejích. Remdesivir pomáhá nemocným a urychluje léčbu. To je v pořádku, nicméně nakažených je o několik řádů méně než v případě potřeby preventivně proočkovat lidstvo. Když chcete vyrobit vakcínu pro celou planetu, jde o ohromná kvanta materiálu, takže i distribuce je mnohem komplikovanější. Logisticky představuje vakcína úplně jiný problém.

 

 

Každý dar zaměstnance zpětinásobíme

Jste firma založená a sídlící v Česku. Byla při vašem zvažování ve hře i pomoc ryze českým projektům?

Dnes už je to lepší, ale když se koronavirus začínal šířit, zapouzdřovaly se státy Evropské unie do sebe - zavíraly se hranice, vlády si chtěly pandemii řešit primárně samy. To nám vadilo. Chtěli jsme pomáhat takovým způsobem, který by mimo jiné připomněl, že tento problém se týká úplně všech. Ale když se ptáte: pět milionů dolarů čili pětinu naší pomoci spojené s koronavirem jsme se rozhodli věnovat na projekty v České republice. Patří do toho i podpora naší zaměstnanecké sbírky.

 

 

Co si pod tím mohu představit?

Ve všech zemích, kde má Avast kanceláře, vybrali sami zaměstnanci svým hlasováním nějaké lokální projekty, kterým chtějí pomoci. U nás padla volba na Fakultní nemocnici v Brně a program Člověka v tísni SOS Česko. Teď se vybírají peníze a Avast jako korporace se zavázal, že přidá pětinásobek každé takto darované koruny či dolaru. Takže když jakýkoliv z našich zaměstnanců pošle na příslušný účet třeba deset tisíc korun, vytvoří tím pomoc ve výši šedesáti tisíc korun.

 

Liší se v různých částech světa zaměření pomoci?

Ano, je to velmi různorodé. V případě Člověka v tísni se výtěžek používá na podporu lidí, kteří utrpěli během epidemie ekonomickou ránu. Velkým tématem jsou například matky samoživitelky, které musely zůstat s dětmi doma a nemohly pracovat. Ale třeba v Americe si naši zaměstnanci vybrali nadaci bojující proti domácímu násilí, které tam v období epidemie markantně vzrostlo.

 

Kolik zaměstnanců Avastu se do těchto sbírek už zapojilo a s jakým ohlasem se tato výzva setkala v Česku?

Dosud se zapojilo 235 zaměstnanců, od nichž se vybralo 39 tisíc dolarů, celková pomoc tedy představuje skoro čtvrt milionu dolarů. Sbírka stále běží, číslo se určitě ještě navýší.

Skládat proteiny i usmažit vajíčka

Jednou z oblastí, kam zamířila v době epidemie pomoc Avastu, je i projekt Folding@home. V čem spočívá?

Před více než dvaceti lety byl v Kalifornii spuštěn obdobný projekt SETI@home, kdy lidé nabízeli kapacitu svých PC na zpracování dat z prohledávání signálů o existenci mimozemšťanů ve vesmíru. Profesor Vijay Pande ze Stanfordské univerzity pak vymyslel podobný koncept pro výpočetní modelování, které umožňuje skládat proteiny. Jako biochemik si uvědomoval, že spousta experimentů dnes už nemusí probíhat v mokré laboratoři.

 

Znamená to, že srovnatelných výsledků lze dosáhnout i na počítačích?

Ano, ale jsou to velmi náročné operace, na které potřebujete závratné množství výkonu. Profesor Pande proto vymyslel komunitní projekt, jak propojit počítače nadšenců, kteří budou ochotni sdílet kapacitu svých zařízení, a platit za ně elektřinu, i když zrovna nepracují nebo nepaří hry - aby na nich mohly běžet programy, které vyhodnocují část příslušných dat.

 

Jak konkrétně se do takového IT kutilství zapojil Avast?

Protože autoři projektu jsou biochemici, ukázalo se, že infrastruktura takto decentralizovaného systému není natolik dobře postavená, aby utáhla miliony počítačů. Spojili jsme se s nimi a poskytli jim prostředky na profesionální softwarový vývoj. Uživatelům Avastu jsme zase vysvětlovali, že když budou ochotni darovat svůj výpočetní výkon ve prospěch biochemických simulací, mohou pomoci k rychlejšímu nalezení vakcíny.

 

Mně nic nepřišlo. Vyhodnotili jste to tak, že můj počítač má na takové operace příliš titěrný výkon?

Ano, je to možné. Opravdu jsme se soustředili primárně na hráče, neboť právě na počítačové hry potřebujete zpravidla počítače s nejsilnějším výkonem.

 

Představuju si, že ráno přijdu k počítači a nemůžu pracovat, protože na něm zrovna pracuje někdo jiný.

Tak to není. Jediné, co se může stát, že přijdete k počítači a můžete si na něm usmažit vajíčka, protože bude po noční práci rozžhavený. Jinak je to zautomatizované: jakmile ťuknete do klávesnice, Folding@home se vypne.

 

Jakou jste měli na svou nabídku ke sdílení počítačové kapacity odezvu?

Za uplynulý měsíc si Folding@home stáhlo a nainstalovalo čtyřicet tisíc uživatelů Avastu.

 

Nejjednodušší cesta k útoku? Lidská chyba

Hodně se věnujete tématu AI čili umělé inteligence. Jak může pomoci v řešení podobných krizových situací, jako je virová epidemie?

Obecně si myslím, že když budeme používat výrazně víc metod umělé inteligence a strojového učení, může to dramaticky zlevnit zdravotnický systém. Právě míra dostupnosti zdravotní péče napříč populací je klíčový faktor v šíření epidemie. Když žijete v zemi, jako je Brazílie nebo Spojené státy, jasně vidíte, že v chudinských oblastech se koronavirus šíří mnohem masivněji. Když ale dokážeme efektivněji analyzovat data, můžeme z medicíny částečně vytlačit nákladnou expertní práci, což zdravotnictví zlevní a zpřístupní mnohem většímu počtu lidí.

 

Může umělá inteligence přispět ještě něčím dalším?

Poněkud přízemněji se ukazuje, že může pomoci s trasováním nakažených lidí. Investuje do toho mnoho států a je za tím obrovská kontroverze, neboť to logicky vnímáme jako technologický zásah do soukromí. Na druhou stranu, schopnost rozumět tomu, jaké množství nakažených lidí se kde vyskytuje, je užitečná informace a může to být jistá varianta roušky. Ostatně na ČVUT už běží projekt FremenContraCovid, který umožní predikovat, jaká je pravděpodobnost nákazy člověka, který se bude v té či oné době nacházet v konkrétním prostoru. Sami se pak rozhodneme, zda tam jít, či nikoliv.

 

Největším tématem Avastu je kybernetická bezpečnost. Odehrály se v době epidemie v tomto směru nějaké změny?

Bylo to dramatické období, neboť v důsledku přesunu práce domů vznikaly nové přístupové účty a docházelo k velkým rekonfiguracím podnikových systémů, což vytvářelo bezpečnostní díry a chyby. Zaznamenávali jsme velký nárůst útoků na kritickou infrastrukturu, což jsou v době pandemie především nemocnice. Útočníci zneužívali toho, že ve zdravotnictví pracovali lidé pod obrovským tlakem, takže byli vystresovaní a náchylnější k chybě. A právě lidská chyba je dnes nejjednodušší cestou ke kybernetickému útoku.

 

A co se týče běžných uživatelů?

Útočníci využívají každého nového tématu a okamžiku, kdy kliknete jinam než obvykle. A protože v době pandemie jsme klikali na všechno, kde byla zmínka o koronaviru, objevilo se velké množství falešného obsahu, po jehož rozkliknutí se spouští kybernetický útok.

Kanceláře z hotelových pokojů

Rozhovor vedeme na dálku, ve firmě Avast jsou nadále zakázány návštěvy.

Ano, teď je nás v naší velké budově málo a je to trochu smutné, ale oceňuji zdrženlivost a odpovědnost našich zaměstnanců. Na příkladu Spojených států vidíme, co se stane, když se znovuotevření ekonomiky uspěchá.

 

Jak takový omezený režim snášíte?

Beru to tak, že se učíme, jak může naše práce vypadat v budoucnosti. Asi už nebude taková poptávka po běžných kancelářských kójích, do práce budeme chodit spíš kvůli tomu, abychom se s někým setkali, poradili se, věnovali se týmové práci. Ve zbytku času můžeme pracovat z domova nebo odjinud. Například v Kalifornii už o vytváření míst pro vzdálenou práci uvažují majitelé hotelů – nevěří, že by se tradiční hosté ještě někdy vrátili v někdejším množství.

 

Závěrem dovolte osobnější otázku. Americké noviny New York Times před časem informovaly, že chůvy v rodinách ze Silicon Valley mají často zákaz používání telefonů v blízkosti dětí. Z toho lze vyvodit, že lidé, kteří chápou potenciál IT technologií, před nimi pro jistotu chrání vlastní potomky. Jak to máte doma vy?

My jsme dost normální rodina, naše děti jsou hodně samostatné a možná jsem v tomto směru něco propásl. Myslím, že by IT firmy měly vyvíjet technologie, které umožní rodičům rozumět tomu, jakým způsobem jejich děti žijí online.

 

Myslel bych si, že experti jako vy tohle dokážou bez nějaké aplikace.

Dnes je mezi dvěma generacemi takový rozdíl, že kdybych se podíval do prohlížecí historie svých dětí, nebudu tomu rozumět – neznám jejich sociální sítě ani aplikace. A ocenil bych, kdybych měl nějaký rodičovský antivirus, který by respektoval soukromí mých děti, ale zároveň by hlídal jejich internetový život a byl schopen mě varovat ve chvíli, kdy se stanou například předmětem kyberšikany.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama