Meruňky jsou letos vzácné. Lidé dělají marmelády, kompoty už netáhnou

27. července 2020

Pěstitelka Martina Patrovská v zahradě rodinného domu v Třebenicích.

V malebné krajině Českého středohoří pěstuje rodina Patrovských meruňky už po čtyři generace. Zákazníci si pro ně jezdí klidně i sto kilometrů. Lidem znovu začalo záležet na čerstvém českém ovoci, říká pěstitelka Martina Patrovská ze severočeských Třebenic.

Jak se letos dařilo meruňkám? Byl to dobrý rok?

Z pohledu plodů byl horší, urodilo se méně než obvykle. V posledních letech ale stromy plodily docela hodně a letos si tak trochu odpočinou.

Slyšel jsem zejména od moravských pěstitelů, že byl tento rok skutečně slabý. Jak jste na tom byli ve srovnání s minulými lety vy?

Pěstujeme meruňky na dvou místech, v zahradě za domem a v sadu pod hradem Košťálov. Dole v zahradě to na jaře částečně pomrzlo, na kopci, který je výš a kde je sad lépe chráněn, je úroda jako obvykle. Tím, že letos více pršelo, jsou zase samotné plody o něco větší.

Vaše rodina se věnuje pěstování ovoce už po čtyři generace. Kdo a za jakých okolností s tím začal?

Manželův dědeček už za první republiky. Byl ale především obchodníkem. Skupoval úrodu od pěstitelů v okolí a následně ovoce prodával, vypravoval například vagony se švestkami od nás z Českého středohoří až do Plzně. Výkup úrody je tady u nás důležitý. Tradičně jsou tu hlavně malí pěstitelé, kteří mají své hlavní zaměstnání v jiném oboru a prodávají přebytky z toho, co vypěstují na zahradách a v sadech. Za první republiky tu bylo takových pěstitelů přes sedm set. Nyní se počet rodin, které se zabývají prodejem ovoce v Třebenicích ještě při svém zaměstnání, dá napočítat na prstech jedné ruky.

Věnoval se dědeček ovoci i poté, co mu po nástupu komunismu sebrali nákladní dopravu?

Jezdil na trhy o sobotách a prodával, co vypěstoval. Za socialismu tu lidé většinou prodávali přebytky do výkupen. Po revoluci se systém výkupu rozpadl a hodně malých pěstitelů vytrhalo angrešt a rybíz, mnohé zahrady zpustly a zarostly. My jsme prodávali naše meruňky po vesnicích v okolí i u hlavní silnice nad obcí. Dnes je to úplně jiné, lidé mají o čerstvé ovoce zájem, záleží jim na kvalitě.

Kolik stromů máte a jaké množství meruněk vypěstujete?

Máme nějakých sedmdesát stromů a množství meruněk je každý rok jiné v závislosti na počasí, nemocech a vliv mají i další faktory, jako je třeba stáří stromů. S meruňkami to prostě není jednoduché, zrají i postupně, takže synové musí do každého stromu vlézt několikrát a česat postupně. K tomu pak samozřejmě celoroční péče o stromy, zahradu i sad.