Při běhání jsem už lovila i pytlík ze stromu. A lidi se divili

Termín plogging vznikl spojením švédského plocka upp, což znamená zvednout, a slova jogging. Sama jej provozujete. Dá se vůbec u takového sportu udržet tepovka, nebo jde v první řadě o odpadky?

Já myslím, že plogging jde dělat různými způsoby. Vždy to závisí na samotném běžci, jaký si zvolí cíl. A záleží taky na místě, kde ploggujete. Pokud vyrazíte do přírody, odpadky většinou neleží na každém rohu. Naopak když se rozhodnete zaběhat si ve městě, spíš než tepovku trénujete sbíráním dřepy. Já osobně mám ráda kombinaci tak, abych si při běhu zlepšovala fyzičku a zároveň si odnesla dobrý pocit z uklizené trasy.

 

Plogging jste s Asociací společenské odpovědnosti přivedli do Česka v roce 2018. Máte pocit, že je o něj zájem? Kdo jej nejčastěji aktivně provozuje?

Plogging jako aktivita vznikl už mnohem dříve, možná ještě dávno před tím, než se mu začalo ve Švédsku takhle říkat. Přišlo nám to jako dobrý nápad, protože v Česku je běhání velmi populární. Zároveň jsme známí tím, že rádi třídíme odpad. Proto nám dávalo smysl plogging podpořit. V asociaci jsme kampaní oslovili komunitu běžců, podařilo se nám ale zlákat a zaujmout i ty, kteří běhání úplně neholdují. Myslím, že plogging je pro jakoukoli věkovou skupinu. Velmi populární je samozřejmě i ve firmách jako jednoduchá teambuildingová aktivita.

 

Na začátku jste si vytyčili sesbírat 50 000 tašek, zatím máte zhruba 14 000. Máte pocit, že to vázne, nebo se jedná o slibný rozjezd? Covid projektu asi moc nepomohl...

Možná právě naopak. Kampaň, kterou jsem zmínila, jsme odstartovali loni 5. června u příležitosti Světového dne životního prostředí, když byla ještě přísná covidová opatření. Kouzlo ploggingu spočívá v tom, že ho může dělat každý, klidně i sám, stačí opravdu jen tenisky a pytel. V období covidu byly procházky a pohyb venku pro mnoho z nás možná jedinou útěchou. A rozhodně bylo co sbírat, samotnou mě trápilo množství odhozených roušek všude na ulici. Navíc taková rouška se v přírodě rozkládá více než deset let. Množství vysbíraných tašek stále roste, náš cíl je sice konkrétní, ale termín jsme si nestanovili. Chceme ploggery motivovat průběžně. A až se nám podaří cíl naplnit, určitě si stanovíme další metu. Rozhodně se ale na aktivizaci podepisuje i běžecká sezona, která je spíše na jaře a teď na podzim.

 

NA KOLE, V BĚHU I Z KÁNOE

Kde všude už jste vy sama ploggovala? Setkala jste se s nějakými neobvyklými reakcemi, nebo dokonce posměšky?

Já vlastně plogguji všude tam, kde běhám, tedy v přírodě, ale i ve městě. Pokud chcete přinést pořádný úlovek, doporučuji sídliště. Naopak městské parky vás možná mile překvapí. Jsou pravidelně uklízené, ale i tam se dá někdy pořádně zaploggovat, když seběhnete mimo chodník. Výbavu jsem už zmínila, ale v každém případě bych rozhodně doporučila i rukavice, klidně nějaké pevnější. Při sběru je potřeba dávat si pozor. Není nic neobvyklého, že nacházím rozbité lahve nebo jiné ostré předměty. Moje nevtipnější příhoda při ploggingu byla, když jsem se v Praze v kopci směrem k památníku na Vítkově rozhodla sundat igelitový sáček zaseknutý na stromě. To opravdu byla situace, kdy se kolemjdoucí zastavovali, a spíše než by se mi vysmívali, tak po mně pokukovali a vyptávali se, co to dělám. Strom to byl vysoký a já jsem se pokoušela sáček sundat spadlou větví. Nakonec mi pomohl kolemjedoucí cyklista. Takže ploggovat se dá i na kole.

 

Když může ploggovat i cyklista, předpokládám, že varianta chůze a sběru se také do ploggingu počítá…

Určitě, ano. I když je plogging původně hlavně o běhání, je možné ho provozovat v podstatě napříč sportovními disciplínami. Já sama jsem ploggovala i na kolečkových bruslích. A ve světě se dokonce objevila kanoistika, co uklízí řeky.

 

 

Kde se v Česku nejlépe plogguje, nebo kde byste doporučila lidem začít?

To asi nejde říct takhle konkrétně. Každý by si svou oblíbenou ploggovací trasu měl najít sám. V asociaci jsme v rámci projektu, říkáme mu Plogging Česko, několikrát uspořádali soutěž, kde nám lidi z celé země zasílali své vyfocené úlovky od pneumatik až po neidentifikovatelné předměty. Překvapí vás, co vše lidi venku pohodí, a v podstatě kdekoli.

 

Většina věcí povalujících se u cesty bývá hodně znečištěná. Je vůbec možné sesbírané odpadky recyklovat?

Ano, tohle musím bohužel opravdu potvrdit. V rámci své osobní ploggovací mise mě vždy zajímá skladba věcí, které najdu. Na konci každého výběhu odpad roztřídím, a co jde, vhodím do kontejnerů pro recyklaci. Z mé zkušenosti zhruba třetina vytřídit opravdu nejde. Rozhodně je ale lepší, pokud tento odpad skončí v černé popelnici než venku v přírodě.

 

ZNÁMÍ PLOGGEŘI

Kdo jsou vaši nejviditelnější ambasadoři? U vás na webu jsem viděla například ženu bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Kdo další ze známých lidí plogguje?

Plogging zaujal třeba Kovyho, youtubera Janka Rubeše z Honest Guide nebo modelku Taťánu Kuchařovou. Přidal se třeba i hokejista Vilém Franěk nebo sportovec Jiří Prskavec. Máme i zahraniční osobnost. Při návštěvě Prahy ploggoval i zakladatel největšího celosvětového svátku dárcovství Henry Timms, který proběhl s pytlem centrum Prahy.

 

Jaké firmy už jste pro aktivitu získali?

Pro firmy je to velmi vhodná teambuildingová aktivita, když chtějí zaměstnance zapojit do akce s nějakým vyšším společenským posláním. A nejde jen o členy Asociace společenské odpovědnosti. Mezi firmy, které plogging podporují, se řadí například společnost Coca-Cola, která nám pomáhala v roce 2018 program rozšířit. Zmínila bych i Hello bank, ČEZ, Švédské velvyslanectví v Praze nebo neziskové organizace, například AIESEC. Plogging podporuje také iniciativa Ukliďme Česko, což je největší úklidové hnutí u nás.

 

Kde se ploggingová komunita v Česku sdružuje? Nebude postupem času nějaká aplikace?

České ploggery zatím nemáme spočítané, protože ve většině případů jde o individuální aktivity a tréninky každého zvlášť. Obecně jejich počet narůstá. Plogging je ale novou a mladou aktivitou a dobře se mu daří na sociálních sítích. Nevylučuji, že do budoucna vznikne i nějaká chytrá aplikace. Zatím máme zkušenosti díky spolupráci s Ukliďme Česko, kde můžete jako jednu z možností pravidelných úklidových aktivit zvolit právě plogging.

 

Máte pocit, že tyhle drobné aktivity opravdu mohou mít nějaký hmatatelný dopad? Není to vlastně jen pro osobní dobrý pocit?

Dovolím si citovat jednoho čínského myslitele: „Je lepší rozsvítit jen malou svíčku než proklínat temnotu.“ Máte asi pravdu, že plogging zřejmě nevyřeší veškerou globální problematiku odpadů na světě. Za mě je to hlavně dobrý příklad toho, jak může každý začít se změnou sám u sebe.

 

V rámci asociace vás teď hodně zaměstnávají udržitelné ceny. V čem je letošní ročník specifický?

Ceny SDGs každoročně oceňují české projekty, které se dlouhodobě podílí na společenských změnách. Každý ročník doprovází jiná komunikační kampaň. Symbolem letošní kampaně „Nevolte vyhynutí“ je náš Pla(s)teosaurus. Je to téměř šest metrů dlouhý model prehistorického veleještěra, který vyrobila asociace ve spolupráci s Plastenco a PETMAT společně se stovkou 3D tiskařů z celé České republiky. Model je složený z více než 420 vytištěných dílů na 3D tiskárnách z recyklovaného plastu. Jeho poselstvím je upozornit na potřebu klimatické akce a snižování emisí oxidu uhličitého. Jinak nás jako lidstvo dostihne stejný osud jako dinosaury. Součástí letošního ročníku je také mezinárodní summit o udržitelnosti, Global Goals Summit, který proběhne 13. října v Národním muzeu v Praze.