Možnost korigovat chování Číny svět promarnil
20. ledna 2022
Na začátku února začíná v Číně zimní olympiáda. Spojené státy, Japonsko, Británie a Austrálie už ohlásily, že jejich političtí činitelé na událost nepojedou. I když se ostatní státy zřejmě k bojkotu oficiálně nepřipojí, budou na slavnostním zahájení chybět politické reprezentace mnoha dalších zemí. „Je to nejen políček komunistické straně Číny, ale i samotnému prezidentovi Si Ťin-pchingovi,“ hodnotí sinolog Martin Hála.
V předchozích bojkotech, jako byl ten po vpádu sovětské armády do Afghánistánu v roce 1980, a pak reciproční sovětský bojkot olympiády v Los Angeles, trpěli primárně sportovci. Tedy lidé, kteří s tím nemají nic společného, na danou událost roky trénovali a právě oni přišli mnohdy o vrchol své kariéry. Hry by měly být především sportovní událostí a to, že země, které vyhlásily diplomatický bojkot, nechtějí blokovat účast svých sportovců na olympijských hrách, považuji za rozumné. Směrem k Číně je to politický signál a je dobře, že se nedotkne sportovní události jako takové.
A přesně to Čína udělá. V podstatě už to deklarovali s tím, že politiky Spojených států a dalších zemí na hry stejně nikdo nezval, takže jaký bojkot. Ale je to jen póza. Ve skutečnosti je to docela silný políček, zvlášť ve srovnání s olympiádou v Pekingu v roce 2008, na kterou přiletěl i americký prezident a Čínská lidová republika z toho udělala demonstraci svého růstu a svého rostoucího vlivu. To tentokrát bude velmi výrazně chybět. Pro čínskou i světovou veřejnost to bude velmi silný signál.
Dozví se to. Čínská média informují i o tom bojkotu, jen to podávají přežvýkané od oddělení propagandy, takže s tím patřičným výkladem – že je to politická provokace a že je stejně nikdo nezval.
Otázka lidských práv byla při vyjednávání her v roce 2008 ještě součástí vyjednávání. Tehdy se na obou stranách automaticky předpokládalo, že lidská práva jsou součástí olympijského ideálu a organizátoři se s tím musí nějakým způsobem vyrovnat. Čína tehdy v této oblasti naslibovala celou řadu ústupků, z nichž většinu potom nesplnila. Nicméně alespoň se o tom jednalo. Při přípravě současných her se o tom nemluvilo vůbec. Za těch 14 let došlo k dost výraznému posunu stanoviska Mezinárodního olympijského výboru, který začal lidská práva jako součást olympijských ideálů de facto ignorovat.
Dá se to vysvětlit různě, ale jedna z nejpravděpodobnějších možností je role současného předsedy Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha, kterého pojí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem dokonce osobní přátelství právě z dob příprav minulých her v roce 2008. Bach byl v té době místopředsedou MOV a Si Ťin-pching stál v čele přípravného čínského výboru. Vztah mezi nimi je poměrně dobře zdokumentovaný. To je tedy jedno možné vysvětlení, proč výbor rezignoval na otázku lidských práv. Druhé je, že vlastně neměl moc na vybranou, protože při volbě místa současných olympijských her nakonec zbyli jen dva kandidáti. Kromě Číny ještě Almaty v Kazachstánu. A když uvážíme, co se dnes děje v Kazachstánu, je vidět, že olympijský výbor neměl příliš na výběr.
Zimní olympijské hry 2022 se odehrají v Pekingu. Slavnostní zahájení je naplánováno na 4. únor. Jedná se už o druhou olympiádu, která se v této zemi uskuteční, první hry se konaly v Pekingu v roce 2008. Řada zemí se rozhodla olympiádu politicky bojkotovat kvůli dlouhodobému pronásledování ujgurské menšiny v autonomní oblasti Sin-ťiang. Postup Číny, který zahrnuje zavírání do internačních táborů, mučení i nucenou sterilizaci, označují za genocidu. Čína své jednání proti muslimské menšině hájí tvrzením, že potírá islámský terorismus. Oficiální bojkot dosud oznámily Spojené státy, Kanada, Japonsko, Austrálie, Velká Británie, Litva či Belgie.
Podpořte Reportér sdílením článku
Krom jiného se věnuje tématům spjatým se vzděláváním.