Možnost korigovat chování Číny svět promarnil

20. ledna 2022

Sinolog Martin Hála

Marek Knittl

Na začátku února začíná v Číně zimní olympiáda. Spojené státy, Japonsko, Británie a Austrálie už ohlásily, že jejich političtí činitelé na událost nepojedou. I když se ostatní státy zřejmě k bojkotu oficiálně nepřipojí, budou na slavnostním zahájení chybět politické reprezentace mnoha dalších zemí. „Je to nejen políček komunistické straně Číny, ale i samotnému prezidentovi Si Ťin-pchingovi,“ hodnotí sinolog Martin Hála.

Některé země se rozhodly olympiádu v Číně bojkotovat. Na zahájení nevyšlou své zástupce, sportovci se ale účastnit budou. Má takové gesto dostatečnou váhu?

V předchozích bojkotech, jako byl ten po vpádu sovětské armády do Afghánistánu v roce 1980, a pak reciproční sovětský bojkot olympiády v Los Angeles, trpěli primárně sportovci. Tedy lidé, kteří s tím nemají nic společného, na danou událost roky trénovali a právě oni přišli mnohdy o vrchol své kariéry. Hry by měly být především sportovní událostí a to, že země, které vyhlásily diplomatický bojkot, nechtějí blokovat účast svých sportovců na olympijských hrách, považuji za rozumné. Směrem k Číně je to politický signál a je dobře, že se nedotkne sportovní události jako takové.

Čína však může v podstatě tvrdit, že žádný bojkot neproběhl, vždyť se podívejte na účast sportovců…

A přesně to Čína udělá. V podstatě už to deklarovali s tím, že politiky Spojených států a dalších zemí na hry stejně nikdo nezval, takže jaký bojkot. Ale je to jen póza. Ve skutečnosti je to docela silný políček, zvlášť ve srovnání s olympiádou v Pekingu v roce 2008, na kterou přiletěl i americký prezident a Čínská lidová republika z toho udělala demonstraci svého růstu a svého rostoucího vlivu. To tentokrát bude velmi výrazně chybět. Pro čínskou i světovou veřejnost to bude velmi silný signál.

A ta čínská se to dozví? Jak o tom nyní referují čínská média?

Dozví se to. Čínská média informují i o tom bojkotu, jen to podávají přežvýkané od oddělení propagandy, takže s tím patřičným výkladem – že je to politická provokace a že je stejně nikdo nezval.

Proč vůbec Mezinárodní olympijský výbor přidělil pořádání olympijských her právě Číně? V oblasti lidských práv se po roce 2008 nic nezměnilo…

Otázka lidských práv byla při vyjednávání her v roce 2008 ještě součástí vyjednávání. Tehdy se na obou stranách automaticky předpokládalo, že lidská práva jsou součástí olympijského ideálu a organizátoři se s tím musí nějakým způsobem vyrovnat. Čína tehdy v této oblasti naslibovala celou řadu ústupků, z nichž většinu potom nesplnila. Nicméně alespoň se o tom jednalo. Při přípravě současných her se o tom nemluvilo vůbec. Za těch 14 let došlo k dost výraznému posunu stanoviska Mezinárodního olympijského výboru, který začal lidská práva jako součást olympijských ideálů de facto ignorovat.

Osobní přátelství

Čím to je?

Dá se to vysvětlit různě, ale jedna z nejpravděpodobnějších možností je role současného předsedy Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha, kterého pojí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem dokonce osobní přátelství právě z dob příprav minulých her v roce 2008. Bach byl v té době místopředsedou MOV a Si Ťin-pching stál v čele přípravného čínského výboru. Vztah mezi nimi je poměrně dobře zdokumentovaný. To je tedy jedno možné vysvětlení, proč výbor rezignoval na otázku lidských práv. Druhé je, že vlastně neměl moc na vybranou, protože při volbě místa současných olympijských her nakonec zbyli jen dva kandidáti. Kromě Číny ještě Almaty v Kazachstánu. A když uvážíme, co se dnes děje v Kazachstánu, je vidět, že olympijský výbor neměl příliš na výběr.

Marek Knittl

ZOH v Číně 2022

Hrál v současné vyhrocené situaci roli i případ elitní tenistky Pcheng Šuaj, která loni na začátku listopadu zveřejnila, že se stala obětí sexuálního napadení někdejším čínským vicepremiérem Čang Kao-lim, a pak záhadně zmizela?

Podpořte Reportér sdílením článku