Holub nemá žádné zastání, říká žena, která pro ně zakládá záchrannou stanici

9. listopadu 2022

Kateřina Brabencová má ráda holuby. Tak moc, že uspořádala sbírku na vybudování záchranné stanice pro tato zvířata. Lidé jí přispěli více než půl milionu korun. Zároveň vypracovala projekt prvního holubníku v Česku, do kterého nyní láká holuby ze Staroměstského náměstí. „Holub nemá téměř žádné zastání. Nepatří mezi divoká zvířata, o která se starají záchranné stanice, ale také není zvíře domácí,“ vysvětluje, proč se rozhodla jim pomáhat.

Holub patří mezi nejnenáviděnější zvířata v Česku. Překvapilo vás, že lidé poslali více než půl milionu korun na vybudování záchranné stanice?

Nejsem si jistá, jestli úplně překvapilo, ale určitě jsem v to doufala. Příznivců holubů přibývá. A dokud se o tuto problematiku nezačnete více zajímat, vůbec vás nenapadne, kolik lidí k holubům nějakým způsobem inklinuje. Takže se jen potvrdilo to, v co jsem doufala, a sice že mají holubi více příznivců, než se na první pohled zdá. Jen jejich odpůrci jsou možná více vidět a slyšet.

Dostávala jste i negativní reakce?

Určitě ano. Někteří lidé to negativně komentovali a dožadovali se například kompenzací za to, že si musí na svoje obydlí instalovat hroty a sítě, jinak jim tam holubi sedají a kálí. A brali to tak, že to jsou asi moji osobní holubi. Vadilo jim, že podporuju něco, s čím oni nesouhlasí. Nicméně pro mě takové reakce určitě nejsou důvodem, proč bych přestala dělat to, co dělám.

Jak na tyto reakce odpovídáte?

Říkám, že když by obce budovaly holubníky, kam by se mohli holubi stáhnout, nebyla by tato opatření potřeba. Jenže protože holubi nemají kde být, stahují se k lidským obydlím. Pokud to jde, tak se snažím problematiku vysvětlit. Lidé totiž často nevědí, jaké jsou možnosti nebo jak se přemnožení holubů řeší v zahraničí. Nicméně ne vždy se toto vysvětlování setká s porozuměním.

Městské holubníky fungují

A je to opravdu tak? Dali by holubi přednost holubníku?

Určitě, na západě Evropy městské holubníky fungují. Není to však automaticky tak, že když se postaví holubník, vyřeší se veškeré problémy. Zároveň jsou zapotřebí i některá opatření, například zákaz krmení na určitých místech, aby se holubi zdržovali opravdu jen tam, kde mají. Nicméně jak prokazují právě zkušenosti ze zahraničí, holubi tráví v holubníku 80 procent času. Když tam mají krmivo, vodu a možnost hnízdit, stáhnou se tam z blízkého okolí přirozeně. Z větší vzdálenosti se pak musí odchytit a dočasně v něm uzavřít, aby si zvykli. Zhruba po měsíci to přijmou jako svůj domov a začnou se tam přirozeně vracet, i když už mají svobodu.

Na druhou stranu holubi opravdu ničí svým trusem památky a jejich počty ve městech jsou velké. Vyřeší holubníky i to, že jsou přemnožení?

Na rozdíl od současných praktik, kterými se města snaží holuby redukovat, ano. Když vezmeme Prahu, tak většina městských částí nechává holuby během zimního období odchytávat do klecí a pak zplynovat. Obvykle se odchytávají na plochých střechách budov, kde to není moc vidět. I proto, že i když je lidi třeba nemají rádi, když je vidí takhle v klecích, ne vždy s tím souhlasí a reagují kladně. A v konečném důsledku toto vybíjení vůbec nepomůže.