Barmánci se nebojí vyjít do ulic, i když je to může stát život

9. února 2021

Linn Thant získal azyl v Česku.

Robert Portel, Paměť národa

V barmském vězení strávil Linn Thant 20 let. Při výsleších byl mučen a přišel téměř o všechny zuby. Po svém propuštění v roce 2009 utekl do Thajska a před několika lety získal barmský aktivista a bývalý politický vězeň azyl v České republice. Nyní je v intenzivním kontaktu se svými přáteli a rodinou v Barmě, kde před týdnem došlo k vojenskému převratu. „Barmánci žádají svět o pomoc. Zbraně nemají, armáda ano,“ říká.

Od vojenského převratu v Barmě a zadržení šéfky civilní vlády Aun Schan Su Ťij uplynul týden. Jaká je atmosféra v zemi?

Obyvatelé mnoha barmských měst a vesnic dnes (v neděli – pozn. red.) vyšli do ulic, aby protestovali proti armádě. Viděl jsem záběry z asi dvanácti velkých měst, včetně Rangúnu, a ze stovky menších. Tisíce lidí demonstrují a vykřikují hesla jako „Nechceme vojenskou diktaturu“, „Chceme demokracii“, „Propusťte Aun Schan Su Ťij“ či „Svobodu Barmě“. Objevily se informace, že se ve městě Myawaddy na thajsko-barmské hranici na protestující dokonce střílelo. Armáda odstřihla veškerá telefonní spojení, zablokovala internet i připojení přes wifi, aby se lidé nedokázali spojit se světem. S tím máme zkušenosti už z minulosti, a proto jsme se snažili naše kolegy aktivisty na to připravit. Mají tedy k dispozici SIM karty z Thajska i satelitní telefon a mohou nám posílat záběry a videa toho, co se teď v zemi děje.

Nebojí se lidé vyjít do ulic?

Nebojí. Myslím, že se rozhodli protestovat i přes všechna rizika, která jim hrozí. Včetně toho, že je to může stát život. Nacházíme se ve velmi důležitém období. Obyvatelé Barmy trpí už dlouhé roky, nejméně 60 let. Armáda v zemi provedla převrat už v roce 1962 a od té doby je téměř nepřetržitě u moci. I když třeba skrze Stranu svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty. V roce 2015 ale získala většinu v parlamentu Národní liga pro demokracii (NLD) Aun Schan Su Ťij a opozice tak poprvé dostala šanci vytvořit vládu. Podruhé k tomu mělo dojít loni v listopadu, kdy hlasování vyhrála opět NLD. Získali přes 80 procent hlasů.

Proč tedy vládu nevytvořila?

Armáda je obvinila z volebních podvodů. To ale není pravda. Nemají pro to žádné důkazy. Celé si to vymysleli. Celý vojenský převrat je rozhodnutím generála Min Aun Hlaina, vrchního velitele barmské armády, který se nyní ujal moci. Chtěl tímto způsobem zachránit své majetky i sám sebe a zneužil k tomu armádu. Podle některých informací, které mám k dispozici, se to i mnohým příslušníkům armády nelíbí, ale musí se řídit tím, co jim vedení nakáže.

Situace je napjatá

Víte, kolik již bylo zadrženo lidí?

Co víme, tak zadržení jsou prezident Win Myin, šéfka vlády Aun Schan Su Ťij, její ministři, náměstci, dále někteří poslanci, lídři lokálních prodemokratických stran a také aktivisté, naši přátelé a vůdci studentského povstání z roku 1988. Celkem nejméně 200 lidí. S někým se nelze spojit, protože se nachází v odlehlých oblastech, takže tamní situaci ještě neznáme.

Zmínil jste možné výstřely proti demonstrantům. Jak tvrdě armáda i policie proti protestujícím zasahuje?

Blokují ulice, ale ve většině případů k žádným tvrdším zásahům nedošlo. Demonstranti se snaží dávat policistům najevo, že jsou jejich přátelé. Někteří policisté dokonce i pláčou, jiní vypadají opravdu v šoku z toho, co se děje. Pravdou ale je, že pořád jde o ozbrojené složky, takže kdyby dostali nařízení shora, budou muset proti lidem zakročit. Možná, že když je lidí v ulicích tolik, tak se vedení bojí zasáhnout. Situace je opravdu velmi napjatá. Lidé žádají o to, aby se do řešení zapojilo mezinárodní společenství. Nemají zbraně, ale armáda je má. Potřebují mezinárodní podporu a žádají svět o pomoc.

Linn Thant (51)

A kde se nachází Su Ťij?

Podpořte Reportér sdílením článku