Pesticidy ničí dálnici mezi rostlinou a půdou. Živiny tak těžko procházejí

8. srpna 2022

archiv JJ

Rostliny potřebují vodu a vzduch. A téměř všechny rostliny pak také něco, čemu se říká mykorhiza. Jsou to možná až statisíce druhů hub, které se starají o to, aby mohly rostliny čerpat živiny z půdy. Mikrobiologové napříč Evropou zkoumali vzorky z 200 polí a luk a zjistili, že tyto houby svou funkci na řadě míst ztrácejí. „Čím více pesticidů se na polích používalo, tím hůře dokázaly předávat fosfor rostlině,“ popisuje výsledky Jan Jansa z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který se na výzkumu podílel.

Jak si můžeme představit mykorhizní houby a v jakém množství jsou na kořenech?

Kořeny jsou jich v podstatě plné. Dokonce mohou tvořit až dvacet procent jejich objemu. Takže pokud vytáhnete ze země kořenový systém rostliny, nevidíte jen rostlinnou biomasu, ale její podstatná část je tvořena houbami. Mykorhizní houby jsou přímo v kořenech, a to tak hluboko, že to více nejde. Pronikají až do rostlinných buněk, které přitom nezabíjejí, ale kde se pak rozvětvují.

To zní až paraziticky…

Jedná se však o symbiózu, vztah oboustranných výhod. Kořenová buňka je na takový způsob soužití připravena. Co však definuje mykorhizy, je, že nežijí jen v kořenech nebo jen v půdě, ale tam i tam – ony spojují rostliny s půdou. Jsou dálnicí, kterou mohou procházet zdroje na jednu i druhou stranu. Propojují svět rostliny se světem půdy.

Co by se stalo, kdyby tam nebyly?

Spousta rostlin poroste i bez nich. Obvykle hůře, nicméně ve výjimečných případech, které zatím neumíme úplně vysvětlit, poroste i lépe.

Když říkáte hůř, je možné, že bychom o některé rostliny úplně přišli?

Určitě bychom neztratili všechny rostliny, ale přišli bychom o tu současnou velkou diverzitu. Před desítkami let probíhaly pokusy, při nichž vědci na určitém stanovišti použili fungicidy, které mykorhizy zabíjejí. A stalo se to, že ze stanoviště zmizela řada druhů a zůstaly tam především traviny. Pokud by tedy z půdy zmizela mykorhiza, vypadala by příroda jinak. Velmi pravděpodobně by přežily rostliny, které mají bohatý kořenový systém, jako traviny. Problémy by ale měly rostliny, které ho až tak bohatý nemají, jako jsou například liliovité – tedy například pórek a cibule. Ty prakticky nemají kořeny žádné, a na mykorhize jsou proto hodně závislé.

A může se to stát? Mohou mykorhizy zcela zmizet?

Je velmi zajímavé, že se to v přírodě neděje. Pokud půjdeme na jakékoli pole, vytáhneme kukuřici, pšenici nebo jinou plodinu – tedy s výjimkou řepky, která evolučně schopnost tvořit mykorhizu ztratila – tak tam mykorhizní houby najdeme. V podstatě na světě není půda, kde by mykorhizy nebyly. Tedy kromě míst, kde nerostou žádné rostliny, jako jsou oblasti ve vysokých nadmořských výškách nebo polární oblasti. Ale jinak najdete arbuskulární mykorhizu na více než sedmdesáti procentech všech druhů rostlin a jiné typy mykorhiz asi na dalších 25 % druhů rostlin.

Bez fosforu není život
Vy jste se účastnil výzkumu, který zkoumal mykorhizu na 200 stanovištích po celé Evropě. Na co jste se zaměřovali?

Podpořte Reportér sdílením článku