Česko zvládne desítky tisíc uprchlíků, pomoc lidí je ale nezbytná

4. března 2022

archiv

Utíkají ze své země kvůli válce, ale chtějí se do ní vrátit. Ne vždycky to ale jde. Kosovští Albánci se vrátit mohli, Syřané nikoli. Jak to bude s Ukrajinci, v tuto chvíli nikdo neví. Do Česka jich ale může podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, přijít i několik desítek či stovek tisíc.

Z Ukrajiny podle posledních zpráv uteklo přes milion lidí. České ministerstvo vnitra vydává ukrajinským občanům tisíce víz denně. Je jasné, že toto číslo se bude ještě zvyšovat. Kam až podle vás může narůst?

Netroufám si to moc odhadovat, ale myslím, že to budou desítky tisíc lidí. Česká republika má ale kapacitu přijmout klidně i stovky tisíc Ukrajinců, náš pracovní trh je absorbuje snadno. Solidarita společnosti, politických stran i vedení státu je tak velká, že za pomoci soukromého sektoru jsme schopni přijmout opravdu vysoký počet lidí.

Jste tou velkou solidaritou překvapený?

Jsem. Naše organizace vznikla v době, kdy byla válka v Bosně a to bylo trochu podobné. Tehdy k nám přišlo 5 500 lidí a ochota pomáhat byla tehdy taky velká. Od roku 2015 je tu ale taková podivná směsice nenávisti a xenofobie vůči uprchlíkům, že bych takovou otočku o 180 stupňů opravdu nečekal.

Čím to je, že jsme přijali Bosňany a teď stejně ochotně přijímáme i Ukrajince?

Zřejmě hlavně tím, že se známe. Do Jugoslávie jsme jezdili na dovolenou, nebojíme se jich. Důležité je i to, že nás politici nestraší. Vedení naší země je nyní diametrálně odlišné, než tomu bylo v letech 2015 až 2021. Myslím, že je velké štěstí, že se nyní politici chovají příkladně, deklarují ochotu pomoci, ukazují solidaritu a ujišťují nás, že to zvládneme.

Pomáhá v této situaci i skutečnost, že co se děje na Ukrajině, by se jednou mohlo stát i nám?

Zřejmě ano. Souviset to bude taky s tím, že jsme zažili ruskou okupaci a nadvládu. A roli hraje i to, že u nás žije velká ukrajinská komunita. Každý máme nějakého souseda Ukrajince, děti ve školách mají ukrajinské spolužáky…

KDYŽ TO PŮJDE, VRÁTÍ SE

To, že tu žije početná komunita Ukrajinců, bude zřejmě znamenat, že se nestaneme tranzitní zemí. Že tu Ukrajinci budou chtít zůstat, pokud se nebudou moct vrátit zpět. Je to tak?

Tranzitní zemí skutečně nebudeme, ale na druhou stranu u těchto válečných konfliktů často platí, že uprchlíci nechtějí odejít ze své země navždy. Chtějí se brzo vrátit, a když to půjde, vrátí se rádi. To nám říkají i Ukrajinci, o které se nyní staráme. Syřané se v prvních letech války taky toužili vrátit, jejich cílem nebylo žít život v exilu. Pokud bude konflikt na Ukrajině trvat týdny či měsíce, velká většina lidí se vrátí. Uprchlíci z Kosova se vrátili skoro všichni, jakmile to bylo možné. V opačném případě, když bude konflikt trvat roky a Ukrajinci už tady budou pracovat, jejich děti budou integrované ve školách, tak už se nebude chtít podle mne vracet skoro nikdo.

Co dalšího v těchto dnech vaše organizace konkrétně řeší?

Podpořte Reportér sdílením článku