Nemůžeme všichni bydlet jen na jednom místě

29. března 2022

Firma, která se zabývá výstavbou domů, koupila nejstarší tovární komplex ve Strašnicích. Jednu z několika málo izolovaných posledních staveb, které pamatují původní obec v době, kdy byla připojena k Praze. Secesní budova bude po změně majitele zřejmě zlikvidována. Podle Jana Vaška, vedoucího oddělení památkové péče Prahy 10, se s tím moc dělat nedá a stojí za tím problém mnohem větší: „Vedle zcela nevyhovující legislativy, která účinnou a smysluplnou ochranu neumožňuje, jde také o to, že žádné město není nafukovací, a když na malém území začnete koncentrovat neúměrně velké množství lidí, začne dané město selhávat.“

Čím jsou Strašnice specifické?

Bývaly vesnicí, která se k Praze připojila ve 20. letech 20. století. Po roce 1948 zmizela snaha o kompromis mezi novou výstavbou a starou strukturou, a to byl počátek zkázy tohoto tradičního místa. Původní ráz obce je dnes už zcela ztracený. Zbývá už jen velmi málo budov, které by připomínaly starší podobu Strašnic. Což bohužel v Praze není nijak neobvyklé, je to naopak spíše pravidlo. Podobně tak končila a končí i další stará sídla překrytá novou necitlivou zástavbou, která je tak nějak v rozporu s lidskou přirozeností.

Nezbylo už nic?

V 50. letech se začala ztrácet celá řada emblematických objektů, které vytvářely charakter tohoto místa, a vznikalo sterilní, urbánní prostředí. Tento trend se nezastavil ani v 90. letech minulého století. A bohužel to pokračuje i dnes. Proto teď sedíme ve Strašnicích, které ztratily historické jádro, nemají vlastně žádné přirozené centrum a můžeme se bavit už jen o opravdových zbytečcích, které pamatují původní podobu a jsou jakýmsi pojítkem mezi současností a minulostí.

Jaké to jsou?

Jde vlastně jen o několik budov, které pamatují počátek 20. století a doby ještě starší, kdy Strašnice bývaly předměstskou vsí. Jde o pozůstatek hospodářského dvora u metra, školu a sokolovnu, dále ještě současnou služebnu policie, což byla dříve obecní škola a je známá spíše jako Strašnický zámeček. Ta už je sice uvnitř hodně přizpůsobená potřebám policie, nicméně zvenku se stále tváří jako objekt druhé poloviny 19. století. A pak někdejší továrna na anilinové barvy. Kromě těchto staveb už má tato čtvrť jen několik obytných domů, které vznikly na začátku 20. století, ale všechny jsou zasaženy přestavbou natolik, že původní podoba je setřena k nepoznání. V omezené míře si svou původní podobu zachovaly jen ty jmenované. Pokud se podíváme na širší okolí historického strašnického jádra, můžeme nalézt ještě několik vilových objektů, ovšem to už jsme skutečně mimo hranice původních Strašnic. Tyto souvislosti jsou však již dávno ztracené a vše je podřízeno masové obytné výstavbě a dopravní dostupnosti. Jakýkoli místní příměstský či snad ještě venkovský charakter je dávno ztracený. Klid zmizel již před lety.

Nejstarší dochovaný tovární komplex

Továrna na anilinové barvy je komplex v ulici V Korytech, kde je dnes autoservis a několik obchodů?

Ano. Vznikla v roce 1908 a je dílem architekta Josefa Smolíka, který ve Strašnicích navrhoval celou řadu budov, mimo jiné i starou strašnickou školu. Vyráběly se tam anilinové barvy, později i pekařské stroje a pece. Nyní je to nejstarší dochovaný tovární komplex ve Strašnicích.

Tato budova však v nedávné době změnila vlastníka. Je s vámi v kontaktu? Znáte jeho záměry?

Ano, jak plyne z veřejně dostupných zdrojů, koupil ji nový majitel. On sám nás nekontaktoval a my se můžeme jen domnívat, co chce s tímto historicky velice cenným objektem udělat. Ale vzhledem k tomu, že se zabývá podnikáním ve výstavbě, předpokládáme, že tovární komplex asi nebude chtít zachovat.