Většina rysů u nás žije jen tři roky, pak záhadně mizí

12. ledna 2022

V České republice se loni narodily desítky rysů. Žijí především v okolí Šumavy nebo pak v oblasti Beskyd a Javorníků. I když se mohou dožívat i sedmnácti let, jen zlomek se jich u nás dožije třetího roku. Ukázal to pětiletý průzkum, na němž se podílel Miroslav Kutal, akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

Kolik rysů žije v Česku?

Zhruba kolem stovky. Největší populace žije v oblasti Šumavy, v Pošumaví, v okolí Bavorského lesa a v navazujících oblastech, kam patří například Český les či Novohradské hory, včetně území na bavorské a rakouské straně. Tam odhadujeme zhruba sto dospělých zvířat. Druhou oblastí, kde se u nás rysi usídlili, je okolí Beskyd a Javorníků, kde žije podle posledního monitoringu zhruba dvanáct samostatných rysů. Každá dospělá samice má v průměru dvě mláďata. Každý rok se tak rodí desítky mláďat.

Nedávno byl ve vědeckém časopise Scientific Reports zveřejněn výzkum věnující se právě rysům. Co jste v něm sledovali?

Výzkum probíhal především na česko-slovenském území Beskyd a Javorníků a vychází z našeho dlouhodobého monitoringu. Díky datům z fotopastí dokážeme identifikovat jednotlivá zvířata a vysledovat i jejich historii. Zjistíme, jak dlouho tam jsou a jak se jejich počet mění na jednotlivých územích či během let.

5 Fotogalerie k článku

Na co jste přišli?

Že právě tyto rozdíly jsou značné. Existuje poměrně významná fluktuace jedinců, velká obměna populace a většina rysů, kteří se v 1. roce osamostatní, na daném území nezůstane déle než dva až tři roky. Na česko-slovenském pomezí jsme zaznamenali jen dva rysy, kteří žijí déle než 4 roky. Znamená to, že populace rysů čelí nebezpečí, které výrazně ovlivňuje dlouhodobé přežití tohoto chráněného druhu. Pravděpodobně je to pytláctví, do určité míry i střety s vozidly na silnicích.

Není možné, že by prostě jen dospěli a přesunuli se do vlastního teritoria?

Tato možnost je, ale bohužel není příliš pravděpodobná. My jsme totiž systematicky sledovali po dobu pěti let tři oblasti, které jsou částečně propojené a které jsou relativně blízko sebe. Sledovali jsme i to, jaká je v těchto oblastech míra imigrace. A přesuny rysů mezi oblastmi byly naprosto minimální. Část zvířat může teoreticky odejít dále na území, které pokryto nemáme. To byl třeba případ rysa Kryštofa, který odešel z Beskyd do Moravského krasu, tam jsme ho sledovali ještě dva roky, než úplně zmizel. Nicméně naše statistické modely ukázaly, že je nesrovnatelně větší pravděpodobnost, že zmizí v důsledku úmrtí.

Záchrana od vymření

Když mluvíme o rysech ve věku dvou až tří let, dosáhnou vůbec už reprodukčního věku?

Ve dvou letech už reprodukce možná je. Naštěstí je tu pár zvířat, která přežívají déle. Například samici Dražu z Beskyd sledujeme už deset let a každý rok po dosažení dospělosti měla mláďata. Od dubna se však z fotopastí bohužel také ztratila. Těchto pár rysů ale zachraňuje celou populaci od vymření.

Miroslav Kutal (1983)

Vystudoval systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a doktorské studium v oboru ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně, kde v současné době působí jako akademický pracovník. Od roku 2002 koordinuje projekty ochrany a monitoringu velkých šelem v programu Šelmy Hnutí Duha. Je spoluautorem knihy Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku. Je českým zástupcem Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), expertní skupiny Mezinárodního svazu ochrany přírody (Species Survival Commission při IUCN).