Čeká nás těžká doba, říká starosta Špindlerova Mlýna

4. června 2021

Vladimír Staruch, starosta Špindlerova Mlýna

Profimedia.cz

Největší krkonošské středisko tvrdě zasáhlo dění okolo pandemie a pokles cestovního ruchu. Město pro letošek zkrátilo rozpočet o čtvrtinu, odložilo některé investice a přestalo například s velkými opravami silnic. Starosta Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch doufá v obrat, ale jako realista předpokládá, že město čeká těžké období, protože cestovní ruch se bude probouzet ještě dlouho.

Špindlerův Mlýn je významné turistické centrum. Jak výrazně ho zasáhlo dění okolo pandemie?

Dlouho nebylo možné ani odhadnout, jak to na hospodaření města dopadne. Loni na jaře ještě nebyly dopady tak patrné, protože pandemie začala před mezisezonou, kdy tady většina provozů zavírá. V létě byl i přes uvolnění určitý pokles příjmů vidět, ale největší dopad přišel na podzim a dál. Loni jsme pokrátili investice asi o patnáct milionů a udělali jsme dobře, s rozpočtem jsme vyšli. Pro letošek jsme ponížili rozpočet o jednu čtvrtinu, ze sto milionů jsme na 75 milionech, protože jsme tušili, že propad na daňových příjmech bude kvůli uzavírání různých provozů včetně skiareálu obrovský.

Zkrátit rozpočet o čtvrtinu, to zní dramaticky. Co to konkrétně znamená?

Loni jsme chtěli zateplit dva bytové domy, to uděláme až letos. Každý rok investujeme asi patnáct milionů do oprav komunikací, letos neplánujeme opravit ani jeden úsek kromě běžných oprav výmolů a výtluků. A zřejmě o rok odložíme rekonstrukci úpravny vody. Otázkou je, jak se nastartuje letošní rok, což já moc optimisticky nevidím. Cestovní ruch se bude probouzet hodně dlouho.

Letos budou volby do sněmovny, hodně se mluví o tom, co bude s daněmi včetně daně z nemovitostí. Ta byla pro obce důležitá a předpokládám, že ve Špindlu, kde je spousta staveb, to platí dvojnásob.

Horská střediska jsou poměrně specifické oblasti. Nám by asi nejlépe vyhovovalo, kdyby šla daň z nemovitostí rozlišit podle způsobu, jak je nemovitost využívána. Máme tady množství apartmánových domů, v nichž se pronajímají jednotlivé bytové jednotky, a je těžké zjistit, kolik z nich se pronajímá oficiálně a kolik neoficiálně, zda se z toho platí vůbec nějaké daně. Tady by byla cesta pro Špindlerův Mlýn a podobná horská střediska. Daň by měla být jiná v případě, kdy apartmán někdo oficiálně pronajímá, platí z toho poplatky a pomáhá tím městu s rozpočtem a výdaji, než v případě, že v bytě není nikdo trvale hlášen, vlastník oficiálně nikoho neubytovává a nic neodvádí.

Máte vůbec představu o tom, kolik je v městě lůžek určených k ubytovávání?

Před dvěma lety jsme to zkoušeli zjistit, dohledávali jsme kolaudační rozhodnutí, spolupracovali jsme s provozovatelem vodovodů a kanalizací, a dopracovali jsme se k číslu okolo 16 tisíc lůžek. Není to přesný údaj, protože někde fungují rádoby přistýlky, které se nikde nehlásí a často ani nepřiznávají, spíše to bude ještě o deset procent víc. Polovina z lůžek je v apartmánových domech.

Jak takové množství lidí zvládá místní infrastruktura?

Například kapacita čistírny odpadní vody je pro dvanáct tisíc lidí, takže víme, že problém tady může do budoucna nastat. Jediné, co nám teď pomáhá, že se v sezoně střídají slabší a silnější týdny. Prvních čtrnáct dnů v lednu je slabší období, kdy se nám daří vrátit čističku do normálu po zátěži během svátků a silvestru.

Předpokládám, že letos jste takové problémy neměli. Okres Trutnov patřil k těm, kde byla kvůli covidu vyhlášena uzávěra už během února.

Podpořte Reportér sdílením článku