Prezident svazu minipivovarů: kdo přežije léto, bude na konci srpna král

„Z pěti set minipivovarů v Čechách a na Moravě jich v současné podobě nepřežije čtvrtina až třetina,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Sešli jsme se spolu v jednom z jeho pražských podniků, v Pivovarském domě u Karlova náměstí, kde mě přivítal slovy „sranda teprve začne“.

Co tím myslíte?

Opatření kolem koronaviru se nejvíce dotkla minipivovarů, které mají restaurace a ze dne na den musely zavřít. Povedlo se sice prodat většinu uvařených zásob piva, třeba i díky iniciativě Zachraň pivo a e-shopům, ale výroba šla dolů. Minipivovary na okraji Prahy, v městečkách a vesničkách mají vlastní klientelu a přežijí situaci vcelku v pohodě…

 

Takže jim pomohl historický model prodeje takzvaně kolem komína. V čem je tedy háček?

Do problémů se dostávají minipivovary s restaurací, jejichž klientelou jsou i z více než šedesáti procent zahraniční turisté. Těm prodej spadl úplně. Všichni čekali, až budou moci otevřít, ale začalo chodit jen deset, dvacet, maximálně třicet procent lidí co dříve. Navíc nejsou schopni a ochotni utrácet tolik, co předtím. Je otázkou, kolik turistů přijede o prázdninách a jak budou utrácet. Kdo přežije léto, bude na konci srpna král. Obávám se ale, že spousta restaurací a minipivovarů to nepřežije.

 

Úplně zaniknou?

To asi ne, ale vymění majitele. Už se objevují skupiny lidí, které mají peníze a poptávají, co je k mání a co je dobrého koupit.

 

Platí stále dubnové odhady, podle kterých nepřežije čtvrtina z pěti set českých minipivovarů?

Odhady říkají, že čtvrtina až třetina minipivovarů se dočká změn. Buď přiberou investora, nebo změní majitele či majetkové struktury. Některé minipivovary ale letos končí bez ohledu na koronavirová opatření z jiných důvodů, třeba Novoměstský pivovar, který máme skoro za rohem.

 

Ten přitom v Praze patří k nejstarším. Co se stalo?

Ano, kromě slavných Fleků byl nejstarší. Nájemci se ale nedohodli s pronajímatelem. Ze stejného důvodu končí i Pivovarský dvůr Chýně. Z existujících minipivovarů tu teď s naším Pivovarským domem zůstáváme mimo Fleky nejstarší – už 22 let.

 

Sám jsem byl v době nouzového stavu svědkem fronty na nádvoří pivovaru v Kytíně. Je právě on tím příkladem regionálního provozu, kterému pomohli místní lidé?

Ano, sází na místní klientelu, na cyklisty i na další lidi, kteří jedou kolem. Důležité ale je, že pivovar pro ně není hlavní byznys a mají odkud brát, když se nedaří. A za další, mladší kytínský spolumajitel Michal Pomahač je IT specialista a právě on vymyslel akci Zachraň pivo, která k nim také přilákala spoustu lidí.

 

Jak moc zafungovala?

Byla to vyloženě altruistická akce, která upozornila na vzniklý problém a přinesla spoustě minipivovarů nové zákazníky. Zapojilo se zhruba čtyři sta minipivovarů, tedy drtivá většina, a odhaduji, že prodaly mezi 35 a 40 tisíci hektolitry v hodnotě 200 milionů. Zákazníci slyšeli na výzvu – jděte do nejbližšího pivovaru a kupte si pivo, aby se nezkazilo. Záchranu piva naštěstí vnímá spousta Čechů jako povinnost a velké části z nich aplikace ukázala cestu. Kolikrát byli lidé překvapeni, že mají nějaký pivovar o tři ulice vedle a ani o něm nevědí.

 

Jak vnímáte podobnou iniciativu Zachraň hospodu, která šla zase cestou předplacených voucherů do hospod?

Opět upozornila na problém restauračního sektoru, ale její vyznění šlo poněkud do prázdna. Sešlo se celkem asi deset nebo patnáct milionů korun. Zaplať pánbůh za ně, ale bavíme se o byznysu, ve kterém se točí miliardy. A ten se ze dne na den úplně zastavil. Místo rychlé pomoci přišly kecy politiků, že by podnikatelé měli mít vatu, aby přežili. Samozřejmě měsíc dva to zvládne každý. Když vám ale nikdo neřekne, jak dlouho to bude trvat? Nejrychlejší a nejlevnější cestou přitom je nechat ty peníze, kde jsou. Jenže politici je rádi stáhnou k sobě. To je podobné, jako když Babiš teď vykřikuje, ať se obce nebouří, že jim pak ty peníze vrátí. Proč jim je hned nenechá? Protože pak se rozdává jen někomu, těm hodným.

 

Nedávno jste říkal, že spousta restaurací neotevřela, některé čekají na konec roku. Z čeho vycházíte?

Mám v tomto byznysu za více než dvacet let spoustu známých. Mnozí otevřeli na zkoušku jen výčep, ale jiní vůbec. Domluvili se třeba s majiteli domů, že po tu dobu nebudou platit nájem a počkají na konec roku, až přijedou turisté. Jejich úroveň je nastavená vysoko a čeští hosté ten provoz neuživí. Projděte se dneska Královskou cestou a polovinu hospod uvidíte zavřených. A to se bavíme o nejatraktivnějších částech Prahy.

 

Vy sám máte v Praze dva pivovary. Jak se koronavirová opatření dotkla vás?

Pivovarský dům na Karlově náměstí jsme poprvé po 22 letech zavřeli. Do koronavirové krize jsme nevynechali ani jediný den, jenže z okolí Karlova náměstí zmizeli lidi. Turisté úplně pryč, úředníci měli home office. Zkusili jsme prodej z okýnka, ale zase jsme ho zavřeli po třech prodaných obědech. Klientelu restaurace jsme měli mezi Čechy a cizinci půl na půl. Teď už občas začínají lidé chodit v podvečer, ale žádná sláva. Proto říkám, že se byznys hned tak neprobere. Zatím jsme se dostali na nějakých patnáct, možná dvacet procent normálu.

 

A když zavítáme na Břevnov?

Břevnov přežil relativně dobře, protože tam není restaurace, ale jen prodej piva. Od půlky března jsme měli v prvním měsíci propad asi třicet procent. Pak začalo být jasné, že se zase tak moc neděje a situace se bude zlepšovat. Prodali jsme méně piva, ale měli jsme stejný zisk.

 

Jak to?

Výhodou prodeje s sebou je, že na něm mají pivovary díky nižším nákladům vyšší marži než v restauračním provozu. Na Břevnově se nám dařilo i díky tomu, že se začaly otevírat různé stánky s pivem podél cyklostezek, dnes už jsme tam ekonomicky zase na svém.

 

Zapojili jste se do zmiňovaných záchranných iniciativ?

Díky aplikaci Zachraň pivo k nám přicházela spousta Břevnováků s tím, že o nás vůbec nevěděli. Na Břevnově jsme prodávali i pivo tady z Pivovarského domu, už ale bylo navařené a stočené. Jen jsme doprodali zásoby, aby se nekazily. Stejně jsme ale museli deset hektolitrů vylít, protože už pivo nebylo vhodné do prodeje.

 

Co znamená deset hektolitrů ekonomicky?

Když počítám půllitr piva v restauraci za 50 korun a vylili jsme jeden tank, tak to znamená sto tisíc korun do kanálu. V celkovém objemu to ale není tak hrozné. Počítejte se mnou – loni jsme měli za březen, duben a květen obrat sedm milionů. Teď je to jen 700 tisíc, jsme na desetině. Náklady jsou přitom kolem šesti až šesti a půl milionu a ty se moc nesnížily. Nejvyšší položky jsou nájem, energie a lidi. Jen náklady na lidi jsou 40 procent. Zatím ze zkušeností vnímám, že se stát snaží ořezat nás podnikatele co nejvíc, aby byla pomoc co nejnižší. Přitom jsme byli pod EET a stát už čtyři roky přesně do koruny věděl, jaké máme příjmy a výdaje.

 

Jak vnímáte onu „přestávku od EET“?

To je sprosťárna ve stylu „my jsme vám nic nedali, tak si něco nakraďte“. Navíc když chceme operovat s aktuálními propady, tak nevědomost státu o současném stavu slouží jako skvělá výmluva. Pokud podnikatel přijde s tím, že měl propad 80 procent, může se dozvědět, že podle jiných propočtů to může být třeba jen 40 procent. Tohle je ta sprosťárna. Stát se vyhýbá zodpovědnosti.

 

Jak vidíte počet minipivovarů v budoucnu? Říká se, že číslo 500 není pro naši zemi zdaleka strop…

Nové pivovary stále vznikají, v poslední době jsem zaznamenal čtyři. Úplně nešťastný byl start pivovaru na Božím Daru, který vznikl za desítky milionů v novém objektu. Otevřel oficiálně 6. března a už 13. března musel zavřít. Ano, pojede dál, ale jen díky silnému investorovi. Další minipivovary podle mě přibývat budou, i když ne třeba s takovou razancí jako dosud. Myslím, že jich bude deset až patnáct ročně.

 

Kde se tedy můžeme zastavit?

Vezměte si trendy v zahraničí, které k nám vždycky se zpožděním dorazí. V USA je dneska kolem osmi tisíc craft-pivovarů a číslo stále letí nahoru. Naznačuje úplnou změnu v chování spotřebitelů, kteří odcházejí od velkých společností a díky tomu se uživí i menší pivovary. V Anglii bylo před časem sto pivovarů, teď jich je dvanáct set, tedy podobně jako v Itálii. V Německu sice ubývají pivovary v Bavorsku, ale přibývají nahoře kolem Hamburku. Trh začíná stavět na lokálnosti. Věřím, že u nás jich za pár let klidně ta tisícovka bude.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Reklama