Než zaútočí, plánují. Rozpoznat je může každý z nás

30. května 2022

archiv

Tragický útok střelce na základní škole v americkém Texasu znepokojil celý svět. Podobných útoků, a to nejen v USA, přibývá. Bývalá kriminalistka Barbora Vegrichtová nyní na ČVUT dokončuje vývoj softwaru, který by – pokud bude mít kdokoli podezření – mohl ukázat, zda daný člověk radikalizuje nebo plánuje násilný čin. Varuje také, že radikálové se nově zaměřili na malé děti, které se snaží zmanipulovat.

Minulý týden střílel mladý Američan ve škole v Texasu, v polovině května se střílelo v supermarketu v americkém městě Buffalo, tato střelba se vyšetřuje jako rasově motivovaná. V centru Vídně před dvěma lety střílel muž, který se chtěl přidat k Islámskému státu. V Česku jsme nedávno zažili mačetový útok na pražském učilišti. Motivace jsou různé, mohou mít přesto tyto útoky něco společného?

Společné mají to, že po těchto útocích zůstávají mrtví. Radikalizační proces, kdy je jedinec motivován extremistickou ideologií nebo obdobným hnutím, zahrnuje spoustu projevů a tyto projevy jsou často identické s profily pachatelů, které nazýváme aktivními útočníky a jejichž pohnutky jsou apolitické či neideologické.

Je podle vás namístě obava, že by takových útoků mohlo ještě přibývat?

Podle mne tyto incidenty představují v současné době závažný bezpečnostní fenomén, který se může týkat i České republiky. Psychický stav dětí a dospívajících, ale i širší společnosti je pod nesmírným tlakem, ať již v důsledku dopadů pandemické krize, konfliktu na Ukrajině, přílivu uprchlíků či současné inflace. To jsou významné faktory, které mohou být spouštěčem, vedoucím k výše popsaným činům.

Můžeme s tím něco dělat?

Mým krédem je, že každý z nás může takového člověka rozpoznat. Existují různé varovné signály v chování, v postojích daného člověka, to, jak se vyjadřuje, jak vypadá. To vše může naznačovat, že něco připravuje. O to se nyní snažíme na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde působím. Naší ambicí je vymyslet softwarový nástroj, který by pomohl detekovat rizikové osoby v okamžiku, kdy připravují nebo plánují násilný čin. Letos s tím budeme po čtyřech letech vývoje hotoví a čeká nás testování.

Myslíte, že by se tímto způsobem dalo odhalit i to, co se stalo minulý týden v Texasu?

V tomto případě se objevuje několik charakteristických prvků, které pozorujeme i jinde. Pachatel byl teprve osmnáctiletý mladík, útočil na školu, kam dříve docházel, tedy měl vazbu k místu činu. Dle dostupných informací trpěl duševními problémy, údajně měl být i šikanovaný a svůj úmysl avizoval částečně dopředu na sociálních sítích. To jsou poměrně časté indicie, které by společnost neměla podceňovat a věnovat jim pozornost. Případy z posledních let taky ukazují, že ať je to aktivní střelec nebo terorista, vždy si to nějakou dobu plánuje.

Víte, jak dlouho to trvá od plánů k samotnému činu?

Je to velmi individuální, ale zpravidla se mluví o několika týdnech, tak šest až osm v průměru. Někdy jsou to ale i měsíce.

V případě Ameriky je ještě třeba zmínit snadnější dostupnost zbraní…

Podpořte Reportér sdílením článku