Komentovat českou medaili je absolutní euforie

3. února 2022

Sportovní komentátor Jiří Kalemba

Libor Vočadlo

Přímo z místa komentoval tři olympiády, tentokrát bude sledovat výkony českých sportovců z Prahy. Čínu, kde právě začínají zimní hry, ale komentátor a šéfeditor webu ČT sport Jiří Kalemba zažil na vlastní kůži při poslední velké sportovní akci, která se v říši středu konala: basketbalovém mistrovství světa v roce 2019. „Za přírodními krásami a moderními městy vidíte všude totalitní režim, který dělá z lidí v podstatě klony,“ říká.

Olympijské hry pro českou televizi komentujete od roku 2008, ale první olympiádou, na kterou jste jel osobně, byly zimní hry v Soči v roce 2014. Jaké to bylo? Považoval jste to za pomyslný profesní vrchol?

Byl to splněný dětský sen. Ten jsem snil od svých jedenácti let, kdy jsem se díval na olympiádu v Atlantě. Tehdy mě oslovily některé příběhy olympijských vítězů a medailistů. Ten rok jsem si řekl, že bych chtěl lidem předávat emoce, které umí sport obstarat. Nechci mluvit úplně za všechny, ale osobně si myslím, že co se sportovních novinářů týká, tak minimálně moji kolegové z ČT vnímají olympiádu jako tu největší akci, kterou můžete zažít.

Takže je to vlastně něco jako odměna?

Určitě. Dlouho se na akci takového typu chystáte, ale zároveň se vám vrátí všechna mravenčí práce, kterou v čtyřletém cyklu odvádíte. Stejně jako sportovci, tak i my se chceme v náročném režimu olympiády předvést a podat ten nejlepší výkon jako moderátoři, komentátoři a tak dál.

Jak vlastně vypadá denní režim novináře na olympijských hrách?

Záleží, jaké máte úkoly. Na letní olympiádě se toho děje trochu víc, takže je nutné stihnout typicky i dvě až tři sportoviště za den. Moje poslední zkušenost je z Tokia, kde jsem komentoval šest různých sportů. Takže každý den máte na práci něco jiného, a když už máte náhodou volno, strávíte ho přípravou na další komentování. A do toho jsem se ještě jako vedoucí webu ČT sport a sociálních sítí pokoušel naše pracoviště posouvat dál. Od roku 2018 se tak snažíme nabízet více bonusového obsahu.

Jakého?

Od roku 2018 to byly postřehy ze zákulisí naší práce na olympiádě, novinkou v Tokiu pak byly podcasty a streamy, které okamžitě reagovaly na české medailové úspěchy. Hodně mi pomohla zkušenost ze zimní olympiády v jihokorejském Pchjongčchangu, kde jsem vyráběl videoblogy.

Jak se připravujete na komentování? Zaměřujete se na některé menší sporty, jako je třeba curling, v Tokiu jste měl na starosti sportovní lezení…

Zrovna lezení byla hodně specifická kapitola. Tam jsem potřeboval proniknout do světa, který byl pro mě úplně nový. Když mám na starosti házenou, basketbal nebo i šerm, který komentuju už patnáct let, čerpám kontext z vlastních zkušeností. Když jsem dostal na starost lezení, zhruba měsíc jsem trávil každý večer sledováním závodů světového poháru na YouTube. Abych poznal lezce, kteří se kvalifikovali na olympiádu. K tomu jsem si dělal přípravu o jejich specializaci, osobním životě a tak dál. Je to obrovské penzum informací, které doufáte, že budete moci využít, a předat tak zážitek divákům u obrazovek.

Absolutní euforie

Přímo z místa jste komentoval tři olympiády. Dvě zimní, v Soči a Pchjongčchangu, a teď i letní v Tokiu. Můžete je zkusit porovnat?

Podpořte Reportér sdílením článku