Češi vytvořili mobilní laboratoř, která má odhalit ebolu i covid-19
25. března 2021
Přírodovědec Hynek Roubík stojí u zrodu zřejmě nejmenší mobilní laboratoře světa, která umí v odlehlém terénu rozpoznat infekční choroby včetně nového koronaviru. „Jsme nesrovnatelně menší a levnější než obdobné projekty,“ říká vědec z České zemědělské univerzity a spoluautor projektu CZU mobiLAB. Jeho hlavním těžištěm práce je přitom problematika zpracování organického odpadu v rozvojovém světě.
Ano, mobilita a jednoduchost pro nás byla nejzásadnější. Další nejmenší známé laboratoře se převážejí na velkém náklaďáku nebo mají velikost lodního kontejneru – ty využívají například armády včetně české i německé. My jsme nesrovnatelně menší, všechno se opravdu vejde do jediného SUV.
Co vím, tak nikdo jiný takový koncept nemá, i když během loňského roku se jich v podobném duchu začalo připravovat víc, a jeden z nich chystala i Evropská vesmírná agentura. Byl jsem sám překvapený, že něco takového už někdo neudělal před námi.
CZU MobiLAB, jak jsme ji nazvali, je komplexním řešením na detekci infekčních chorob, tedy nejen covidu-19, ale i zimnice, eboly, malárie, různých druhů chřipek i dalších infekčních nemocí a patogenů. Umíme mobilní laboratoř individuálně nadesignovat podle toho, co nemocniční zařízení potřebují v danou chvíli řešit. Součástí je nafukovací stan i dekontaminační sprcha. Laboratoř je provozuschopná během pouhé půl hodiny až hodiny.
Jede to přes PCR, což je snad to nejpřesnější, co může být. Výhodou je, že celý systém je multifunkční. Plno věcí se dá přidávat a odebírat pro dané podmínky. Do budoucna chceme přidat další modifikace. Například v některých lokalitách je nedostupná analýza krevního obrazu, jinde by zase přivítali rozšíření o analýzu environmentálních vzorků, aby mohla laboratoř sloužit mnohem více i vědeckým účelům. Rádi bychom se posunuli i ke genetickým analýzám.
Vyučuje na katedře udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Ve Vietnamu řešil přeměnu biologického odpadu v malých bioplynových stanicích, v Indonésii provádí výzkum na zpracování odpadu po výrobě tofu, v Moldavsku je to například projekt na zužitkování odpadu ve vinicích. Nyní se zaměřuje i na dopady pandemie koronaviru.
Je to smutné, ale když si vzpomenete třeba na zemětřesení na Haiti, tak k identifikaci obětí, což se jinak příliš nedělá. A je to obrovský problém.
Podpořte Reportér sdílením článku
Začínal v deníku MF DNES.