Zákazník budoucnosti si vystačí s lokální produkcí

Bezobalové obchody na tom teď nejsou dobře. Příčina vězí i v nižší kupní síle obyvatel. Co s tím?

Kvalitní potraviny jsou teď prostě na druhé koleji. Bohužel než se trh stabilizuje, bude se to ještě zhoršovat. Ovlivňuje to samozřejmě válka na Ukrajině a nastupující recese. V Bezobalu se nám dobře podařila srpnová aktivační kampaň. Zájem vzrostl, přežili jsme díky tomu léto. Pak ale zase přišel pokles. Teď pracujeme na redesignu našeho konceptu. Chceme ho víc vysvětlit a zpřístupnit zákazníkovi. Potřebujeme lidem říct, že když chtějí jíst zdravě, případně chtějí, aby jejich děti žily zdravě, tak my jsme pro ně parťák, co zajistí kvalitu. Nemusejí to sami složitě zkoumat. Za každou naší potravinou je hluboká erudice. Zároveň vymýšlíme projekty, které by nás mohly dál finančně rozvinout. Letos jsme například v mnohem větším měřítku rozjeli projekt vánočních stromků z prořezávky.

Výraz „bezobalový obchod“ ale člověku opravdu primárně evokuje to, co je v názvu, a nikoli důraz na kvalitu. Nebojujete i s tím?

Ze začátku to tak hodně bylo. My jsme se od roku 2014 soustředili na to, jak omezit odpad. Řešili jsme to u obalů směrem k zákazníkovi a od dodavatelů směrem k nám. Ale cíl, proč obchody fungují, je ekologie, takže jsme přirozeně dospěli k tomu, že to nejde dělat omezeně, tedy jen s důrazem na obal. A taky jsme si uvědomili, že potravinový trh je zvrácený. Sem tam to vypluje na povrch, například klecové chovy slepic nebo rychlokuřata, živočišný trh je těmito příklady prolezlý. Rostlinná výroba je na tom úplně stejně, jen z toho není takový skandál, protože zvířata v nás přece jen vzbuzují soucit. Ale potravinářský průmysl je celý postavený na špatných základech a my bychom chtěli víc věcí změnit.

Když ještě zůstaneme u bezobalových obchodů, není problémem i to, že je jejich kvalita dost rozdílná napříč republikou, takže se i zákazník hůře orientuje?

S mnohými provozovateli i vlastníky bezobalových obchodů se znám a většina se zaměřuje na kvalitní potraviny. Například hodně dodavatelů sdílíme. Ale určitě jsou i mezi bezobalovými obchody, které mnohem více tlačí myšlenku bezobalu než kvality potravin. A myslím si, že to je dobře. Každý si k ekologii přijde jinak. Někdo přes odpad, někomu se narodí děti a zjistí, že jim nechce dávat chemicky zatížené potraviny. Čili je dobře, že evoluce obchodů je pestrá.

Nepomohlo by tomu nějaké formální sdružení?

Jsme sdružení v něčem, čemu se dá říkat „asociace bezobalových obchodů“. Není to ale zatím právně ukotvený subjekt. Uvažujeme i o certifikaci. Chtěli jsme v tom pokročit už dřív, ale covid nám změnil plány. Chtěli jsme také pod naší značkou Bezobalu otevřít dvě další prodejny v Praze, ale pandemie nás přinutila bojovat spíše o přežití. Jsem přesvědčený, že obchody, které přežijí nadcházející recesi, se vrátí do stabilní fáze a trh se bude dál rozvíjet. Nyní zůstává asi stovka prodejen.

O kolik konkrétně vašim prodejnám klesly tržby?

Když to srovnám s rokem 2019, tak o 40 procent. Kromě projektů, jako jsou vánoční stromky, jsme se také zaměřili na velkoobchod. Obratově tvoří zatím asi jen dvacetinu, ale roste o 100 procent ročně navzdory tomu, že celý trh klesá. Je to i díky tomu, že nacházíme skvělé produkty, které na českém trhu nebyly k dispozici, a za přijatelné ceny. Příkladem je čokoláda. Jsme navázáni na čokoládovny, například Vivany či Gepa, jejichž hlavním produktem jsou prémiové čokolády, ale když se jim třeba tabulka zlomí, tak nám čokoládu pošlou. Pak máte skvělou prémiovou čokoládu za polovinu ceny.

Vedle čokolády, která je z Německa, převažují ve vašem sortimentu čeští dodavatelé?