Ještě nikdy v minulosti nebyly školy tak dlouho zavřené, říká historička

24. června 2020

Magdaléna Šustová

Petr Šolar

Nejčastěji zůstávaly brány škol zamčené za válek, to ale nebývalo plošně. Letošní covidové uzavření se tak zapíše do historie školství jako první svého druhu. Naopak plánované volno, letní prázdniny, se zavedlo hned na počátku povinné školní docházky za Marie Terezie. „Jen byly dříve letní prázdniny kratší a v různých krajích začínaly a končily jinak dle toho, jak tam zrovna dozrávaly plodiny, které bylo nutné sklidit,“ říká historička školství Magdaléna Šustová.

Skutečně se tady nikdy neuzavřely na tak dlouho všechny školy, jako tomu bylo letos kvůli pandemii?

Opravdu to bylo asi nejdelší plošné uzavření škol v naší historii. Nejčastěji se školy uzavíraly za válek, to bylo ale obvykle lokální. Za první světové války se ze škol stávaly lazarety. Za druhé světové války se výuka často přerušovala už v době, než se do protektorátu dostala fronta. Byly tu mimo jiné problémy s uhlím a vytápěním, a to se pak kvůli tomu třeba prodlužovaly vánoční prázdniny. Během války následně docházelo k záboru školních budov, které za války sloužily pro účely nejrůznějších organizací, jako bylo gestapo, wehrmacht či Hitlerjugend. Ve druhém pololetí školního roku 1944/1945 se výuka hodně přerušovala kvůli procházející frontě, ale opět nikoli všude a většinou ne nadlouho.

Za druhé světové války se zavřely vysoké školy. V čem to bylo podobné a v čem jiné než nyní?

Covidové prázdniny počítaly s tím, že výuka v nějakém omezeném režimu probíhá dál. Za druhé světové války byly ale české vysoké školy uzavřené bez náhrady. Byla samozřejmě možnost studovat na školách německých, které za protektorátu zůstaly otevřené. Velké množství propuštěných českých profesorů skončilo v různých průmyslových závodech a továrnách, kde někteří pořádali neformální kurzy pro studenty. To ale nebyla řádná výuka a byly za to vysoké tresty.

A co epidemie španělské chřipky v roce 1918/19, při ní se plošně školy neuzavíraly?

Ani za této epidemie nedošlo k plošnému uzavírání škol.

Mnohé asi taky napadnou ve spojitosti s přerušováním výuky uhelné prázdniny za socialismu.

Uhelné prázdniny bývaly často také lokální, například v případě, že se ve škole porouchal kotel, což si sama z dětství pamatuji. V 60. a 70. letech pak skutečně bývaly i plošné prázdniny, obvykle když v zimě došlo k nějakému dramatickému zvratu v počasí, zamrzlo uhlí někde na haldách a nebylo možné ho transportovat do škol. Přednost dodávek samozřejmě dostávaly nemocnice či domácnosti a školy měly smůlu. Takové volno ale trvalo maximálně dva nebo tři týdny.

Když děti v minulosti zůstaly doma, jak to bylo s výukou v době bez internetu?

Většinou byl určený den, kdy si děti došly pro úkoly. Chodily například do místního hostince, kde jako náhrada za školní budovu posloužil taneční sál. Z první světové války jsou k dispozici poznámky učitelů, kteří si ale často stěžovali, že žáci museli jít přes lokál, kde posedávali místní opilci.

Magdaléna Šustová (1980)


Vzpomenete si ještě na jiné přerušení školní výuky?

Podpořte Reportér sdílením článku