Doba thrillerů a kuchařek končí, koronavirus mění vkus českého čtenáře

Ovlivnila doba koronavirová knižní vkus Čechů?

Ano, čtenáři chtěli prožívat pozitivní emoce. Nejvíc se začaly prodávat nekonfliktní tituly s vesměs pozitivním obsahem, který nestraší. Vedly romány pro ženy, zájem rostl o nadějeplné příběhy a motivační témata.

Jak si vedou napínavé thrillery, které Češi objevili v roce 2013 knihou Zmizelá?

S kolegy se shodujeme, že jejich éra pomaličku odeznívá. Na scénu se dostávají tituly osobností, které vás mohou něčím inspirovat. Jde o osobní zpovědi úspěšných lidí nebo lidí, kteří překonali velkou životní překážku. V následujících měsících a letech bude tento žánr nabírat na síle.

Proč?

To nedovedu vysvětlit, ale jasně to ukazují naše žebříčky a prodejní čísla. Velkou pozornost získávají současní čeští knižní autoři. Příkladem může být kniha neurochirurga Vladimíra Beneše Mé cesty do hlubin mozku. Výborně se během koronaviru dařilo osobní zpovědi kriminalisty Roberta Šlachty, i když vyšla zrovna v době velké nepohody. Věřím, že má slova potvrdí i debutující novinka herečky Jany Bernáškové, která vyjde v říjnu. Čtenářky se při jejím čtení budou náramně bavit a lehce červenat.

Za minulé finanční krize prý knižní trh zachránilo vydávání kuchařek?

Tehdy ano, dnes už to neplatí. Kuchařky se sice dál prodávají, ale už zdaleka ne každá si najde kupce. Geniální kombinací je propojit titul s profilem konkrétní osobnosti, která má svůj mediální prostor – třeba pořad v televizi nebo na internetu. Obyčejným, klasickým receptům odzvonilo.

Tady u vás v chodbě jsem zahlédl plakát na knihu Šarlatán, což je zároveň úspěšný film v kinech. Titul aktuálně vede vaše prodejní žebříčky. Kdo si tuto knihu kupuje?

Je pravda, že knihy jsou často tematicky zaměřené na konkrétní cílovou skupinu, ale Šarlatán je unisexový titul. Je to případ cross-overu, kupují si ho tedy ženy i muži.

Kupují stále drtivou většinu knih ženy?