Když zachraňujete ostrov a stavíte boží muka pro včely

8. července 2022

Objevil a zmapoval nový pražský ostrov, který neoficiálně nese jeho jméno. Je autorem unikátních božích muk, která slouží jako útulek divokým včelám. A před časem se začal zajímat o povětrnostní sloupy, které zachraňuje a vrací do ulic. Urbanista a výtvarník Jan Trejbal se snaží propojovat umělce s odborníky všeho druhu ve snaze vylepšit a zkrášlit českou krajinu a města. Rád by v tomto směru etabloval zcela nový obor.

Před osmi lety jste si všiml, že v úseku Vltavy mezi pražskou zoologickou zahradou a čističkou odpadních vod vznikl nový ostrůvek. Vyvinul jste pak značné úsilí, abyste ho zachránil a dostal do map, což se podařilo. Jak se ostrůvku daří dnes?

Připomenu jen, že Povodí Vltavy tehdy novou pevninu v korytu řeky vyhodnotilo jako povodňovou škodu – vznikla protržením Císařského ostrova v červnu 2013. Nakonec se na popud ministerstva životního prostředí a magistrátu podařilo ostrov zachránit a dnes je zanesený v mapách, má svoje heslo na Wikipedii a stal se vzorem pro další ostrůvky, které by zde měly vznikat.

Znamená to, že se na Vltavě budou uměle vyrábět nové ostrovy?

Ano. V rámci pražského IPRu (Institut plánování a rozvoje, pozn. red.) existuje projekt na revitalizaci řeky s názvem Divoká Vltava, proběhla i mezinárodní soutěž na tohle téma. Během nejbližších let by tady mělo vzniknout minimálně osm dalších ostrovů.

Proč jsou nové ostrovy na území metropole užitečné?

Pomáhají zvyšovat biodiverzitu a mohou to být i vhodné prvky pro lepší užívání řeky. Dnes na tom „mém“ ostrovu například nocují vodní ptáci, skauti jej využívají jako příležitostné tábořiště…

Při jednom z covidových výletů po pražských periferiích jsem narazil na další váš „zásek“. Přímo u slavného přemyslovského hradiště Budeč stojí boží muka, která ale mají ve svém středu místo svatého obrázku nebo sošky panenky Marie díry pro hmyz. O co přesně jde?

Je to kaplička, která slouží včelám samotářkám. Chtěl jsem vložit do krajiny něco, co bude mít sakrální účel, ale současně i environmentální užitek. Vycházel jsem při tom z barokních tradic, kde nejrůznější díla v krajině měla nejen estetický a náboženský význam, ale umožňovala také lepší orientaci a souznění člověka s místem.

Co na to říkala církev a správci zdejších pozemků?

To místo se nachází na katastru Zákolan, které mají skvělou starostku Lucii Wittlichovou. Již dříve jsem tam dělal letní setkání umělců s vědci. A když jsem po čase přišel s modelem včelích muk vyrobeným na 3D tiskárně, domluvili jsme se. Důležitý byl pro mě historický kontext, protože na hradišti Budeč se vyučil svatý Václav, ale žádný objekt – mimo strom – mu zde nebyl dosud dedikován. Těch šťastných setkání ale bylo víc. Například hned pod hradištěm žije profesor Jan Žďárek, největší český odborník na hmyz a držitel letošní ceny Magnesia Litera, který mi celou dobu pomáhal.