Tutanchamonovu hrobku navštívil i Masaryk

21. dubna 2022

archiv PO

Egyptologie stále platí za obor, který dodnes pravidelně přitahuje na Univerzitu Karlovu řadu nových studentů. V listopadu navíc uplyne sto let od objevení Tutanchamonovy hrobky, která vdechla život moderní egyptologii. „Objev Tutanchamonovy hrobky se odehrál v roce, kdy Egyptské království získalo nezávislost na Velké Británii. Objev hrobky se stal následně předmětem egyptské národní hrdosti a identity,“ připomíná egyptolog Pavel Onderka.

Jak se z člověka stane egyptolog?

Z člověka se zpravidla cokoli stane souhrou šťastných náhod. V mém případě tato náhoda měla podobu odpolední návštěvy knihovny, kdy jsem náhodou objevil první knihu o starověkém Egyptě. Nicméně cesta k tomu stát se egyptologem byla ještě dlouhá a šťastných náhod bylo třeba ještě víc. Ale zcela v duchu rčení, že štěstí přeje připraveným, bylo nutné se na toto budoucí povolání důsledně připravovat.

Česká egyptologie má světový věhlas a letitou tradici. Proč jde u nás o tak prestižní obor?

Češi, podobně jako jiní Evropané, podlehli kouzlu faraonského Egypta již v době renesance. K velkému vzedmutí zájmu o starověkou zemi na Nilu došlo po Napoleonově výpravě do Egypta na přelomu 18. a 19. století a tato vlna egyptomanie v podstatě pokračuje dodnes. České akademické prostředí vychovalo řadu znamenitých egyptologů, kteří své uplatnění našli buď v domácích institucích, ať už v Českém, dříve Československém, egyptologickém ústavu, nebo v Náprstkově muzeu, nebo odešli působit do zahraničí.

Můžete být trochu konkrétnější?

Jistě. Největší zásluhou na stále neutuchajícím zájmu české veřejnosti o starověký Egypt je třeba připsat Miroslavu Vernerovi, který v letech 1975 až 2000 stál v čele egyptologického ústavu a na tomto pracovišti působí dodnes. Právě jeho populárně-naučné knihy, přednášky pro širokou veřejnost a v neposlední řadě původní televizní dokumentární seriály seznamovaly české publikum nejen s nejnovějšími objevy v Abúsíru, ale také dalšími kapitolami z dějin starověkého Egypta.

Jaký to na nás mělo efekt?

Česká veřejnost díky tomu byla jednou z nejlépe informovaných, pokud se týkalo starověkého Egypta. Nutno však zdůraznit, že Miroslav Verner na tento úkol nebyl sám. Podobně působili i jeho kolegové Ladislav Bareš a Břetislav Vachala a generace jejich studentů. Zájemce o starověký Egypt tak má k dispozici velké množství původní české egyptologické literatury mířené na širokou či zasvěcenou veřejnost.

Co jsou největší úspěchy české egyptologie po roce 1989?

Česká egyptologie v tomto období zaznamenala velké množství úspěchů. Na jedné straně pokračovaly výzkumy egyptologického ústavu v Abúsíru, ale na straně druhé egyptologický ústav, Národní muzeum a Archeologický ústav zahájily vlastní výzkum nebo se účastnily výzkumů jiných institucí na nových archeologických koncesích v Egyptě a v Súdánu.

Zamarovský lepší než Indiana Jones

Je studium egyptologie stále atraktivní pro nové studenty?

Podpořte Reportér sdílením článku