Tutanchamonovu hrobku navštívil i Masaryk

Jak se z člověka stane egyptolog?

Z člověka se zpravidla cokoli stane souhrou šťastných náhod. V mém případě tato náhoda měla podobu odpolední návštěvy knihovny, kdy jsem náhodou objevil první knihu o starověkém Egyptě. Nicméně cesta k tomu stát se egyptologem byla ještě dlouhá a šťastných náhod bylo třeba ještě víc. Ale zcela v duchu rčení, že štěstí přeje připraveným, bylo nutné se na toto budoucí povolání důsledně připravovat.

 

Česká egyptologie má světový věhlas a letitou tradici. Proč jde u nás o tak prestižní obor?

Češi, podobně jako jiní Evropané, podlehli kouzlu faraonského Egypta již v době renesance. K velkému vzedmutí zájmu o starověkou zemi na Nilu došlo po Napoleonově výpravě do Egypta na přelomu 18. a 19. století a tato vlna egyptomanie v podstatě pokračuje dodnes. České akademické prostředí vychovalo řadu znamenitých egyptologů, kteří své uplatnění našli buď v domácích institucích, ať už v Českém, dříve Československém, egyptologickém ústavu, nebo v Náprstkově muzeu, nebo odešli působit do zahraničí.

 

Můžete být trochu konkrétnější?

Jistě. Největší zásluhou na stále neutuchajícím zájmu české veřejnosti o starověký Egypt je třeba připsat Miroslavu Vernerovi, který v letech 1975 až 2000 stál v čele egyptologického ústavu a na tomto pracovišti působí dodnes. Právě jeho populárně-naučné knihy, přednášky pro širokou veřejnost a v neposlední řadě původní televizní dokumentární seriály seznamovaly české publikum nejen s nejnovějšími objevy v Abúsíru, ale také dalšími kapitolami z dějin starověkého Egypta.

 

Jaký to na nás mělo efekt?

Česká veřejnost díky tomu byla jednou z nejlépe informovaných, pokud se týkalo starověkého Egypta. Nutno však zdůraznit, že Miroslav Verner na tento úkol nebyl sám. Podobně působili i jeho kolegové Ladislav Bareš a Břetislav Vachala a generace jejich studentů. Zájemce o starověký Egypt tak má k dispozici velké množství původní české egyptologické literatury mířené na širokou či zasvěcenou veřejnost.

 

Co jsou největší úspěchy české egyptologie po roce 1989?

Česká egyptologie v tomto období zaznamenala velké množství úspěchů. Na jedné straně pokračovaly výzkumy egyptologického ústavu v Abúsíru, ale na straně druhé egyptologický ústav, Národní muzeum a Archeologický ústav zahájily vlastní výzkum nebo se účastnily výzkumů jiných institucí na nových archeologických koncesích v Egyptě a v Súdánu.

 

Zamarovský lepší než Indiana Jones

Je studium egyptologie stále atraktivní pro nové studenty?

Zájem o egyptologii je neustále velký, i když už se na tento obor nehlásí stovky zájemců, jako tomu bývalo dříve. Ve studiu zpravidla uspějí ti studenti, kteří již na univerzitu přicházejí se značnými znalostmi oboru a uvědoměním si, co takto náročný obor obnáší.

 

Funguje ještě třeba Indiana Jones?

V dobách, kdy jsem se začal zajímat o starověký Egypt já, spíš než Indiana Jones fungoval Vojtěch Zamarovský, který napsal celou řadu populárně-naučných knih věnovaných starověkým kulturám Egypta, Předního východu, Řecka a Říma. Populárně-naučná literatura je zpravidla tímto odrazovým můstkem pro nové zájemce o egyptologii a příbuzné obory.

 

Co nás dnes může starověký Egypt ještě naučit? Není zkoumání tamní společnosti už jen „kratochvílí pro akademiky“?

S rozvojem nových výzkumných metod jsme schopni získávat z materiálu pocházejícího z archeologických výzkumů nové a nové typy informací. Jsme schopni rekonstruovat dříve nevídané detaily života v dávné minulosti. Kupříkladu výzkum faraonské civilizace, která přetrvala více než tři tisíciletí, nám umožňuje vyvodit jisté zákonitosti, i když jejich aplikace na současnou společnost naráží na jistá omezení. Je třeba ale ve smyslu vaší otázky přiznat, že objev léku, který vyléčí nemocného člověka, je přinejmenším stokrát větším objevem než objev nevykradené hrobky.

 

Může nám být tamní civilizace dnes v něčem inspirací?

Bylo by asi velmi složité hledat nějakou konkrétní sféru našich životů, pro kterou by staří Egypťané mohli představovat smysluplnou inspiraci současnosti. Na druhou stranu s odkazem starých Egypťanů žijeme dnes a denně, aniž bychom si to plně uvědomovali. Naše civilizace totiž stojí mimo jiné i na kulturním odkazu starověkého Egypta. Jako příklad můžeme uvést náš kalendář, který je z velké části totožný s tím egyptským.

 

Kromě starověkého Egypta se profesně věnujete také Núbii. V čem bylo toto území významné?

Starověká Núbie byla jižním sousedem faraonského Egypta. Podobně jako na dolním toku Nilu v Egyptě, tak i na středním toku Nilu v dnešním Súdánu se rozvíjely nejstarší civilizace Afriky. Vznikla tu tři velká časově po sobě jdoucí království s centry v Kermě, Napatě a Meroe, v jejichž kulturách se snoubily místní tradice s vlivy faraonského Egypta a později také širšího kulturního okruhu východního Středomoří.

 

Masaryk a Tutanchamon

Jak egyptology ovlivnilo období koronavirové pandemie?

Egyptologie je věda doslova a do písmene mezinárodní, ať už se jedná o archeologické výzkumy v nilském údolí, nebo o studium sbírek ve světových muzeích, nebo spolupráci na vědeckých projektech a tématech, zpravidla vždy musíte překračovat hranice moderních států. Přinejmenším digitálně. Pandemická omezení zamezila osobnímu střetávání egyptologů, což vyvinulo významný tlak na tvorbu a zdokonalování digitálních komunikačních nástrojů.

 

Kdo měl největší problémy?

S největšími nesnázemi se setkávali členové expedic. Egypt i Súdán poměrně brzy umožnily, aby cizí státní příslušníci mohli do zemí cestovat a při dodržování zvláštních předpisů výzkumy provádět. Expedice zpravidla překonávaly více překážek na straně svých domovských států než na místě svého působení.

 

Probíhají tedy aktuálně vykopávky v Egyptě?

Po komplikacích souvisejících se světovou pandemií se výzkumy jak v Egyptě, tak i v Súdánu opět naplno rozjely a ze břehů Nilu jsou hlášeny nové objevy.

 

Přesně před sto lety byla objevena Tutanchamonova hrobka. V čem byl onen objev tehdy tak významný?

Hrobka krále Tutanchamona byla první královskou hrobkou, která byla v Údolí králů objevena nevykradená a téměř nedotčená. Před rokem 1922 byly objeveny jiné královské hrobky, ale ty byly z velké části vypleněny. Pohřební výbava krále Tutanchamona představovala jako celek doposud nevídaný soubor staroegyptských předmětů. Objev Tutanchamonovy hrobky se také odehrál v roce, kdy Egyptské království získalo nezávislost na Velké Británii. Objev hrobky se stal následně předmětem egyptské národní hrdosti a identity. Královu hrobku ještě během vynášení předmětů navštívila celá řada významných hostů, včetně prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

 

Jak tamní nálezy obohatily moderní egyptologii?

Objev Tutanchamonovy hrobky byl do velké míry zlom. Howard Carter vytvořil multidisciplinární tým odborníků moderního ražení. Stanovil tak standardy archeologické práce v Egyptě.

 

Co to znamená?

Jinými slovy široké spektrum předmětů nalezených v hrobce si vyžádalo, aby se jim věnovalo velké množství externích specialistů, včetně českého egyptologa Jaroslava Černého, kterému bylo svěřeno zpracování hieratických textů objevených v hrobce. Doposud je odborně zpracována jen asi jedna třetina všech předmětů nalezených v hrobce.

 

 

A co ona slavná faraonova kletba? Byla skutečná? Nebo šlo jen o sérii nešťastných náhod?

Žádný text, který by třeba jen vzdáleně bylo možné označit za „kletbu“, v hrobce nalezen nebyl. Fámy o záhadných úmrtích především lorda Carnarvona byly opravdu spíše důsledkem shody nešťastných náhod než pomstou dávno zemřelého panovníka. Sám výkopce Howard Carter zemřel šestnáct let po otevření hrobky ve věku 65 let.

 

Jste odborným konzultantem výstavy Tutanchamon – jeho hrobka a poklady na brněnském výstavišti. Můžete mi o ní říct něco bližšího?

Výstava věnovaná králi Tutanchamonovi se pro velký zájem do České republiky vrací již potřetí. Jedná se o speciální typ výstavy, kdy nejsou vystavovány originály, ale věrné kopie předmětů nalezených v Tutanchamonově hrobce. Právě díky tomu, že se jedná o kopie a ne o originály, lze s těmito předměty činit věci, které s originály nemůžeme. Ve výstavě jsou například zrekonstruovány originální nálezové situace či stav jednotlivých místností v průběhu vykopávek.

 

V čem je výstava výjimečná a co na ní návštěvníci mohou vidět?

Výstava je unikátní tím, že umožňuje návštěvníkovi poznávat tento úžasný objev podobně, jak jej postupně poznával její objevitel, Howard Carter. Nadto jsou vystavené předměty a jejich soubory doprovázeny kvalitní a odborně velmi dobře zpracovanými audiovizemi těžícími z původní Carterovy výkopové dokumentace.

 

Jak dlouho výstava potrvá?

Výstava potrvá do září 2022.