Od gulagů na Karvinsko. Budeme se věnovat i lágrům u nás?

27. září 2021

Jím založená organizace Gulag.cz proslula tím, že mapovala zapomenuté stalinské tábory na Sibiři. Letos zdokumentovala pozůstatky čtyř nacistických lágrů ležících v houštinách opuštěné staré Karviné, půdorys jednoho z nich dokonce přímo objevila. „Historie je přítomná a leží nedaleko lidí, ale ti o tom nevědí,“ říká výzkumník Štěpán Černoušek. Díky výsledkům expedice na Karvinsku patrně vznikne na místě nový pomníček. A Gulag.cz se možná nebude věnovat jen Rusku, ale i bývalým táborům v Česku.

Mapovat málo známé nacistické pracovní tábory na Karvinsku jste začali, protože jste kvůli covidovým omezením pro cestování nemohli odjet do Ruska pátrat po lágrech gulagu, je to tak?

Když se to takhle zjednoduší, tak ano. Nebyl to dlouhodobý plán. Ale máme připravený tým a know-how pro mapování zapomenutých táborů a najednou se objevila možnost zjistit něco tady u nás. A tak jsme se narychlo rozhodli, že pojedeme a zkusíme na Karvinsku něco vyzkoumat.

Jaké zkušenosti z mapování opuštěných ruských táborů se na Karvinsku vysloveně hodily? Tipuji, že to byla například zkušenost s analýzou leteckých, respektive satelitních snímků.

I na Karvinsku jsme používali satelitní snímky, ale situace je tam jiná, protože tam nezůstaly tábory ve viditelném zachovalém stavu, jak je nacházíme v nepřístupných oblastech Ruska. Na Sibiři totiž bývají takřka netknuté, což je unikátní…

… zatímco na Karvinsku jste museli obtížně určovat půdorysy táborů v zarostlém poddolovaném terénu.

Přesně tak. Takže na Karvinsku jsme využili staré letecké snímky z padesátých let, na nichž jsme identifikovali, respektive potvrdili místa, kde se ty tábory nacházejí – tři tábory totiž byly identifikovány už dříve, čtvrtý jsme našli my. Staré snímky jsme pak srovnali se současnými satelitními, na nich toho ale není moc vidět. Byly tam vidět ruiny jednoho baráku, ale těch pár pozůstatků, které jsme pak na místě našli, ze současných satelitních snímků patrné nebyly.

V čem se ještě pátrání na Karvinsku lišilo od situace, kdy jezdíte na Sibiři a mapujete gulagy?

Ono se to s expedicí na Sibiř dá vůbec jen těžko srovnávat. Výprava na Sibiř trvá týdny, musíte mít s sebou vybavení pro pobyt mimo civilizaci. Tady jsme dojeli autem na Karvinsko a za dalších deset minut jsme byli na místě. Na druhé straně jsme se i tady ocitli v terénu, kde nic není, v oblasti staré poddolované Karviné, kde většinu domů zbourali a kde je dnes jakési území nikoho zarostlé náletovými dřevinami. A v tom, jak se i na Karvinsku probíráte houštím a najednou něco najdete, v tom to bylo trochu podobné jako na Sibiři.

V Rusku jste na lidi na odlehlé Sibiři nenaráželi. Jaké ale byly reakce místních na Karvinsku?

Hned v sousedství pozůstatků židovských a jednoho ze sovětských zajateckých táborů je teplárna Veolia a parkoviště. Veolia tam také už dříve umístila jediný pomníček připomínající tábory. Na místě židovského tábora jsou sklady teplárny, tam jsme se ani nedostali, dnešní stavby jsou, jak jsme zjistili ze srovnání těch snímků, úplně jinak situované než ty původní baráky pro židovské vězně. Také na místě bývalého tábora pro sovětské zajatce hned vedle teplárny není opravdu nic, reliéf krajiny se změnil, asi je zavezený i pozdějšími skládkami. A to jsme přitom šli přesně podle GPS s přesností na metry až centimetry na místa, kde měly stát původní baráky. U těch dalších bývalých táborů se už ale něco vystopovat dalo.