Máša a její robotický zedník na cestě k Marsu

15. června 2020

Robotický zedník Jiří Vele.
foto Stanislav Krupař

Vysloužilá hala výměníku na českobudějovickém sídlišti Máj se stala dějištěm historické události: vytištění prvního českého prototypu obytného domu. Robota s chapadlem, který dokázal za dva dny postavit obvodové zdi průkopnického obydlí jménem Prvok, naprogramoval a ovládal sedmadvacetiletý Jiří Vele. „Na 3D tisku mě baví hlavně svoboda,“ říká vystudovaný architekt.

Myslel jsem si, že když se tiskne dům, všechno se naprogramuje a pak stačí celý proces zpovzdálí pozorovat. Ale když jsem se na vás díval, během tisku jste se skoro nezastavil.

Je fakt, že je v tom hodně adrenalinu a spousta nejistot. Takže musíte hodně věcí pořád kontrolovat a být připravený to řešit.

V čem spočívá největší adrenalin?

Robot má předem jasnou dráhu, kudy pojede. Než začneme tisknout, nechám robota projet celou dráhu naprázdno, bez trysky. Když vidím, že jezdí po správné trase, připevním k němu hadici a rozjedeme to naostro. A to se pak můžou začít dít věci.

Skákal jste po štaflích s joystickem v ruce, vypadalo to napínavě. Co všechno se může přihodit?

Po štaflích lezu, abych mohl měnit úhly pohledu a kontrolovat, jestli se směs správně vrství. Stačí, aby nepatrně změnila konzistenci, a je třeba zasáhnout. Když začne být řidší, musíme zrychlit, aby se neroztékala. A když je hustá, zpomalujeme.

Jakou rychlostí se rameno robota pohybuje?

Patnáct centimetrů za vteřinu, což zdaleka není jeho maximum. V automobilovém průmyslu dokážou ta chapadla vyvinout rychlost až osm metrů za vteřinu. My jsme zvolili takový příjemný průměr, abychom stihli včas reagovat na případné komplikace.

Jak se stane, že betonová směs mění vlastnosti v průběhu tisku?

Není jednoduché vybalancovat rychlost tiskárny s rychlostí pumpy na vodu, která se do směsi přidává. Kromě toho záleží i na aktuální teplotě a vlhkosti prostředí. Když jsme vloni zkoušeli tisknout v létě a sluníčko zasvítilo na černou hadici, začalo nám to tvrdnout ještě v ní. Tentokrát nastal opačný problém: prudce se ochladilo, bylo tady čtrnáct stupňů. Navíc tři dny pršelo, uvnitř haly jsme naměřili pětaosmdesátiprocentní vlhkost.

Jiří Vele (27)

Absolvent a od loňského roku pedagog Fakulty architektury ČVUT. Na technologii 3D tisku se mu líbí kromě jiného její otevřenost a možnost sdílení: „Na začátku nebyla jedna firma, která by to rozprostřela do celého světa. I díky tomu mohla vzniknout komunita lidí, kteří stavěli malé tiskárny a dávali na internet návody, které si mohl stáhnout každý,“ říká. Je členem startupu Scoolpt, který se nyní podílí na stavbě prototypu obytného domu Prvok – projektu zastřešovaného Buřinkou (Stavební spořitelna České spořitelny). Pěstuje masožravky, zajímají ho kryptoměny, sbírá kartičky Magic.