Jaderná hrozba twitterové diplomacie 75 let po Hirošimě

Bylo to 6. a 9. srpna 1945, kdy explodovaly nad dvěma japonskými městy bomby pojmenované americkou armádou Little Boy a Fat Man. Změnil se od té doby nějak výklad této události?

Debata pořád probíhá, neexistuje definitivní výklad. Dá se říci, že přibývá historiků, kteří se na tehdejší rozhodnutí USA dívají kriticky. Nejvíc se přetřásá otázka, jestli ty dvě bomby představovaly klíčový instrument k ukončení války. Do jaké míry bylo jejich shození nutné a potřebné, tedy z dnešního pohledu legální a legitimní.

Souvislost mezi použitím atomových zbraní a kapitulací Japonska se dříve příliš nezpochybňovala. Dnes je to jinak?

Dlouho převažoval výklad, že jaderný útok zachránil stovky tisíc lidských životů, které by stála pozemní invaze, plánovaná pro případ, že by se Japonsko nevzdalo. Nyní už ale z archivních výzkumů víme, že větší vliv na kapitulaci měl vstup Sovětského svazu do války, ke kterému došlo ve stejný den jako ke svržení bomby na Nagasaki.

Nebyl vliv obou událostí minimálně vyrovnaný?

Japonci do poslední chvíle doufali, že Sovětský svaz bude hrát roli prostředníka a umožní jim vyjednat lepší podmínky porážky. Ve chvíli, kdy se sovětská vojska pohnula a začala okupovat Mandžusko, byl těmto nadějím konec. Připomínám ovšem, že hlasování o kapitulaci v japonské vládě dopadlo 3:3, vzdali se až po císařově intervenci.

Co vedlo císaře k takovému zásahu?

Při jednáních po 10. srpnu šlo o to, aby císař Hirohito nebyl odstraněn nebo dokonce souzen za válečné zločiny. V té souvislosti se nabízí spekulace, že by Japonsko kapitulovalo i bez použití jaderných zbraní, kdyby USA už dřív potvrdily zachování císařského trůnu.

Američané ale mohli být spokojeni. Ukázali svoji sílu pro nadcházející období studené války, urychlilo to rovněž vývoj jaderných zbraní, který pak umožnil uzbrojit Sovětský svaz.

To už se ale ocitáme v morální rovině – do jaké míry je správné obětovat tolik civilních životů pro demonstraci síly? Navíc s tím uzbrojením je to do velké míry mýtus. Dnešní historiografie ukazuje, že větší vliv na oslabení a následný rozpad Sovětského svazu měl tamní vnitřní vývoj.

Jak hodnotíte americké rozhodnutí shodit bomby na Hirošimu a Nagasaki vy osobně?