Knižní trendy? Čtenáře baví totální zvrat na konci

11. října 2021

Šéfredaktorka nakladatelství Metafora Magdaléna Feldeková.

Marek Knittl

V knižním byznyse se Magdaléna Feldeková, šéfredaktorka nakladatelství Metafora, pohybuje již třicet let. Byla to právě ona, kdo pro české čtenáře objevil spisovatele Dana Browna a jeho bestsellery Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni. Daří se současným spisovatelům přicházet s něčím novým? „Určitě. Povedlo se to například Sarah Pinborough s thrillerem Ví o tobě, nedávno ho Netflix uvedl jako minisérii. Udělala na konci knihy totální obrat, byla první, kdo to použil a už má spoustu napodobitelů.“

Na jaké knihy se v nakladatelství Metafora zaměřujete? Proč?

Původně jsme byli samostatné nakladatelství, v současné době je Metafora jednou ze značek nakladatelského domu Grada Publishing. Náš ediční program je poměrně rozsáhlý, děláme literaturu pro dospělé, nezabýváme se ani dětskými knížkami, ani takzvanými youngadultkami (knihy pro mladé – pozn. red.). A věnujeme se téměř výlučně překladové literatuře. Hlavní akcent je kladen na beletrii a v rámci ní na thrillery, romány pro ženy, společenské romány, cokoli, co patří mezi krásnou literaturu. Pak máme řadu životopisných románů, ty se zabývají známou/slavnou osobností, může to být žena nebo muž. Pokud je protagonistou muž, tak se příběh často věnuje i jejich partnerkám, manželkám, milenkám, protože to jsou krky, které hýbou hlavami a jsou pro muže (nejen) inspirací. Teď jsme vydali příběh Peggy Guggenheimové, v listopadu vyjde nová Frida Kahlo.

Podle čeho si vybíráte, co budete vydávat?

Chodí nám rukopisy a zúčastňujeme se veletrhů, kde se potkáváme buď přímo s nakladateli, kteří danou knížku vydali, nebo s agenturami, které zastupují autory. Většinou to vypadá tak, že dostáváme před velkými veletrhy, kterými jsou Londýn na jaře a Frankfurt na podzim, rozsáhlé katalogy a tam si vybíráme knížky podle anotace, krátké asi pětiřádkové, ale někdy i celostránkové i s biografií autora. Zažádáme si o rukopis, přečteme ho a rozhodneme se, jestli knihu chceme. V tom případě dáme nabídku na zakoupení licence. Někdy je rukopis k dispozici hned, jindy až za rok, pak musíme čekat. A někdy se konají aukce.

O aukcích jsem slyšela, jak vlastně probíhají? Jak velký bývá boj o určité knihy?

Záleží na tom, jak se to sejde. Někdy se aukce účastní třeba osm nakladatelů, někdy pět, někdy jenom dva. V tom případě je důležitá výše procent tantiém (podíl na zisku umělci – pozn. red.), výše zálohy, ale k tomu samozřejmě kolikrát i marketingové plány, výše plánovaného nákladu a podobně. Někdy to je tak, že nejvyšší bere. Jindy, když už aukce trvá hodně dlouho, zažádají o takzvanou „last best offer“ a někdy si může autor knihy, nebo původní nakladatel, majitel práv či agent, také vybrat nakladatele dle svého uvážení.

Jak dlouho může ten proces trvat?

Může trvat i hodně dlouho. Měsíc, dva, ale i déle.

Co musí mít dobrá kniha? Čím vás zaujme?

Myslím, že velkou roli tady hraje intuice a také zkušenost. Když se v tomto byznysu pohybujete třicet let, tak už víte, jaké ingredience by dílo mělo mít. Samozřejmě zajímavé téma, dobré zpracování, styl, jakým je napsáno, a pokud možno by to mělo být něco inovativního. Protože v literatuře, stejně jako ve filmu, je asi tak deset základních koster nebo mustrů, do kterých se dosazuje, a pak jde o to, jak autor tu kostru zvládá naplnit.

A daří se autorům najít něco inovativního?

Podpořte Reportér sdílením článku