Cestovat se bude pořád. Ale lidé budou žádat vyšší kvalitu

Jak jste se vlastně stal hoteliérem?

Vyrůstal jsem ještě za minulého režimu a byl jsem tak trochu rebel. Na základce jsem neměl dobré známky, což tehdy znamenalo jít do učení – a já se naštěstí dostal na učňovský obor kuchař, číšník.

To jste nedopadl zase tak zle.

To ne, ale měl jsem také štěstí na rok narození. Když mi bylo šestnáct, byla revoluce a stát tehdy začal říkat: Jsi mladej a zdravej chlap, nenecháme tě umřít hlady, ale jestli se chceš mít dobře, musíš začít makat. Na to naše generace slyšela. Ne náhodou jsem se na jedné z prvních lepších štací – ve Ville Voyta – sešel se Zdeňkem Pohlreichem. On v kuchyni, já coby vrchní. Dneska už to neplatí, stát podle mě mladší generaci rozmazluje. Říká, že je v pořádku dlouho studovat, pak jít do státní správy za jistotou a tak dál.

Co bylo dál?

Po nějakém čase jsem přijal místo provozního v hotelu ve Špindlerově Mlýně. Ta společnost měla asi sedm hotelů a mně vadili neschopní lidi nade mnou. Majitel, ke kterému jako k Američanovi všichni vzhlíželi, mě přesvědčil, že založíme firmu spolu a „rozjedeme to dynamicky“. Půjčil jsem si tedy půl milionu a šel do toho.

Jak to dopadlo?

Byl to podvodník, s penězi utekl a já zůstal s dluhem a na ulici. Ale zkusil jsem to původně plánované podnikání rozjet i tak, ukecával jsem cestovky, aby mi zaplatily pobyty dopředu, ukecával jsem dodavatele, aby mi dodali zboží na fakturu. Jinak to nešlo, neměl jsem žádný kapitál. Takhle jsem začínal. Naštěstí všechno dopadlo dobře a rozjelo se to. Dnes patří Czech Inn Hotels mezi tři největší sítě hotelů v Česku a já cítím zadostiučinění, že to, čemu věřím – tedy že tvrdá a poctivá práce se časem musí vyplatit – funguje.

Airbnb musíme regulovat

Jak se jako hoteliér díváte na fenomén Airbnb?

Na jednu stranu se snažím poučit. Co tam hosté hledají – rychlost, neuniformnost, soukromí a tak dál. Na druhou stranu mě zlobí, že Airbnb neplatí daně a nepodléhá (často moudrým) standardům. Přestože v jádru poskytují „krátkodobé ubytování“ – tedy hotelové služby.

Co si pod tím mám představit?