Děti budou číst, když uvidí, že čtou rodiče

Ilustrace i animovaný film u nás mají dlouhou tradici. Čím to je, že tu donedávna pro tenhle obor nebyla žádná instituce?

Od 60. let se v Bratislavě koná Bienále ilustrace, což je mezinárodní výstava ilustrací pro děti a mládež. Organizátoři této akce založili už v roce 1987 velmi zajímavou instituci: Dům umění pro děti BIBIANA, která sídlí v centru slovenské metropole. Dětskému publiku tam představují ilustraci, animaci a celkově umění formou tematických výstav. Po rozdělení Československa zůstala BIBIANA v Bratislavě a v Česku nic podobného nevzniklo. Jsem si jistá, že kdyby taková instituce byla v Praze, stojí se tam fronty. Už před lety mě napadlo, že s Vítem Hermanem, autorem webu Čítárny.cz, který se zaměřuje na dětskou literaturu, založíme něco, jako mají v Bratislavě.

Prý vás také inspiroval Norský institut dětské knihy v Oslu. Co vše nabízí?

Funguje už od roku 1979 a věnuje se dokumentaci a propagaci dětské literatury. Hodně mě zaujalo, že tam mají dokonce studijní program pro autory, kteří se chtějí specializovat na psaní knížek pro děti a mládež. Institut sice sídlí v Národní knihovně v Oslu, ale funguje jako samostatná organizace, která má dlouhodobou podporu od státu a spolupracuje s pedagogy na všech typech škol i s knihovníky. Podobné instituty dětské literatury jsou po celé Evropě i v zámoří.

DALŠÍ PLÁNY

To zní jako hodně různých aktivit, které vyžadují nejen vhodné prostory, ale také velký tým. Jak se dá tohle všechno zafinancovat?

Podařilo se nám s týmem spolku Knižní stezka, který jsem založila, získat dvouletý grant od Norských fondů, abychom aspoň něco mohli odstartovat, a postupně chceme sehnat peníze z veřejných zdrojů či od sponzorů. Nyní Centrum sídlí v prostorách našeho bývalého knihkupectví na Jánském vršku na Malé Straně, ale intenzivně sháníme něco většího, ideálně na Praze 1. Chceme pokračovat v tom, co děláme už řadu let. V rámci našeho festivalu Děti, čtete? jsme měli přednášky, workshopy a další akce s autory dětských knížek. Kromě toho máme v plánu vybudovat archiv české autorské tvorby.

Kdo v něm rozhodně nebude chybět?

Dětská literatura má u nás dlouholetou tradici a dařilo se jí mimo jiné proto, že mnozí autoři byli na seznamu zakázané literatury a mohli publikovat pouze texty pro děti. Do archivu našeho Centra chceme získat knihy, které jsou typické pro konkrétní období. Rozhodně tam budou ilustrace Josefa Čapka, který je mimo jiné autorem několika set knižních obálek, a také knihy, které ilustrovali Toyen, Josef Wenig, Vojtěch Preissler nebo Jan Zrzavý.

Před pár týdny se otevřelo Muzeum literatury v Praze. Nezvažujete, že byste nějak spojili síly?

Jednala jsem se Zdeňkem Freislebenem, který je ředitelem Památníku národního písemnictví a jeho součástí je právě nové muzeum. Památník organizuje téměř šedesát let soutěž Nejkrásnější kniha roku, kde je jednou z kategorií právě dětská literatura, ale nic jako systematické archivování autorských českých knih dosud v Památníku nefunguje. Určitě s nimi budeme spolupracovat – vždyť první tři ročníky festivalu Děti, čtete? proběhly ve Strahovském klášteře právě ve spolupráci s týmem Památníku.

Jak funguje podpora ministerstva kultury?