Utajování jsem nesl těžce, říká účastník česko-polských jednání o dolu Turów

23. února 2022

Václav Žídek, radní pro životní prostředí Libereckého kraje
Tomáš Binter

Polský hnědouhelný důl Turów bere pitnou vodu českým vesnicím. Jejich obyvatele obtěžuje i hlukem, prachem a světelným smogem. Napravit to má mezivládní smlouva podepsaná začátkem února, na které se pracovalo od loňského května. „Teď už si ji může přečíst každý,“ říká s úlevou Václav Židek, radní Libereckého kraje pro životní prostředí, který se zúčastnil většiny jednání.

Byl jste u většiny jednání o česko-polské smlouvě ve věci dolu Turów. Jak se vyvíjelo složení týmů a jejich strategie?

Na počátku, čili loni v květnu, jsme přišli s návrhem smlouvy, který polská strana označila za naprosto neakceptovatelný. Polští vyjednavači nám oznámili, že přijdou se svou verzí, ale ta byla zase nepřijatelná z naší strany. Takže jsme oba návrhy zahodili, sepsali hlavní problémy a šli bod po bodu, větu po větě, někdy i slovo po slovu.

V čem se postoje různily?

Hledali jsme oboustranně akceptovatelná stanoviska, ilustrovat to mohu jedním až úsměvným momentem. Polská strana nechtěla ve smlouvě formulaci „negative impact“, tak jsme přistoupili na „impact“. Z naší strany bylo jasné, že takový dopad je negativní. A polská strana zase získala pocit, že upravenou formulací nedeklarují vědomé škody. Řekl bych, že po celou dobu jim hodně šlo o národní hrdost. My jsme zase chtěli nastavit podmínky ochrany životního prostředí a obyvatel tak, aby byly vědecky dokazatelné. Jak třeba v případě znečištění dokázat, že opravdu pochází z polské strany.

A jde to?

Ano. Například u imisí obyčejného prachu vědci dokážou analyzovat složení částic a díky tomu prokazatelně určit, jestli prach odpovídá Turówu, nebo pochází odjinud – třeba od české silnice.

Takže díky smlouvě už se nemůže vést žádný spor o tom, kdo prašnost způsobuje?

Jak se to vezme. Ukázalo se, že obě strany mají odlišné normy, přičemž ty polské jsou benevolentnější. My jsme se drželi toho, že na českém území musí platit české předpisy. Takže množství prachu naměřené v Polsku může být sice v pořádku, ale po překročení hranice už to v pořádku není.

Co další veličiny způsobující znečištění, například hluk či světlo?

U hluku jsme museli přistoupit na spoustu diskusí. Nakonec jsme se dostali k tomu, že si nebudeme předávat surová, ale až vyhodnocená data. Je to podobné jako s prachem: teoreticky to může být v pořádku, ale ve skutečnosti to tak není. Záleží na aktuálních meteorologických podmínkách, například vítr může hluk zvýraznit, mlha naopak ztlumit.