Mnozí ho znají jako moderátora slavné noční hudební talkshow Noc s Andělem. Kromě toho stál před lety i u zrodu Nadačního fondu Modrá rybka. Během covidové pandemie vytvořili desetidílný komiks o dezinformacích. A chtějí vytvořit další, i pro menší děti. Plánů má Pavel Anděl ještě víc. Mimo jiné to vypadá, že ho po jedenácti letech opět uvidíme v „Noci“.
Lezení na skalách, ale i umělých stěnách získává na popularitě, a to jak mezi dospělými, tak i dětmi, říká v rozhovoru šéf Českého horolezeckého svazu Jan Bloudek. Sport, kterým posilujeme rovnoměrně celé tělo, se letos poprvé stane v Tokiu novou olympijskou disciplínou a Česko má velké šance na medaili. Usilovat o ni bude několikanásobný mistra světa v lezení na obtížnost Adam Ondra.
Před dvěma lety se nezisková organizace Romodrom pustila do projektu Housing first (bydlení především). Tento model pomoci vznikl v 90. letech v New Yorku a jeho podstatou je, že když lidé mají kde bydlet, jsou pak schopni se starat i o další aspekty svých životů. Mohou začít chodit do práce, jejich děti mají lepší známky ve škole, uvádí za organizaci Eva Nedomová. Romodrom nyní převzal v Lisabonu za svůj projekt evropské ocenění.
James Dean Le Sueur je profesorem historie na Univerzitě v Nebrasce. Vždycky ho fascinovaly československé moderní dějiny, a to tak moc, že se o nich rozhodl natočit film. Vznikl dokument Umění disentu (The Art of Dissent), který v zahraničí sbírá jednu cenu za druhou. V Česku bude mít premiéru na podzim. „Odvysílá ho Česká televize k desátému výročí úmrtí Václava Havla,“ říká producentka a spolutvůrkyně filmu Mariana Čapková.
Na stole výboru OSN pro práva dítěte leží stížnost, která upozorňuje na pochybení českých úřadů a soudů. Jde o případ dvou sourozenců, kteří se dostali do ústavní péče. Sociálním pracovnicím vadilo, že ten starší, tehdy šestnáctiletý, nechodí do školy ani do práce. O tři roky mladší sestra měla velké absence ve škole. Je to důvod pro odebrání z rodiny? Podle právničky Anny Hofschneiderové z Fóra pro lidská práva, která rodinu zastupuje, nikoli.
Přesně před dvaceti lety stál u zrodu Jednoho světa na školách, který navazuje na stejnojmenný mezinárodní festival dokumentárních filmů s lidskoprávní tematikou. Karel Strachota z Člověka v tísni vzpomíná, že tehdy se dokument bral jako okrajový žánr. Asi nejvíce vášní vzbudil jeho pozdější nápad pořádat na školách volby nanečisto. Už pár let nazpět výsledky naznačovaly vzestup Pirátské strany.
O prezidentské kandidatuře se ve spojení s jeho jménem začalo mluvit ve chvíli, kdy se v roce 2014 stal druhým nejvyšším mužem v NATO. Tehdy generál Petr Pavel takové úvahy odmítal. O čtyři roky později, když šel do výslužby, už tak kategorický nebyl, a nyní, necelé dva roky před volbou, sám sebe označuje za vážného kandidáta. „Jsem připravený kandidovat, jakmile nastane správná situace a pokud se v mém životě nestane nic mimořádného,“ říká.
Před lety odjela za mayskými indiány do Mexika, kteří se z hor přesouvali do města a do rukou se jim dostaly chytré telefony. Tehdy se Marie Heřmanová, která nyní působí v Sociologickém ústavu AV, pustila do výzkumu toho, jak naše životy ovlivňují sociální sítě. Aktuálně ji zajímá Instagram. „V dobách před sociálními sítěmi měla žena velmi omezené možnosti, jak svoje životní volby veřejně obhajovat nebo kritizovat jiné volby. Na Instagramu je k tomu najednou prostor a i publikum,“ říká digitální antropoložka.
Jana Flechtnerová je na vozíku. Nebyla na něm ale vždycky. Její zkušenost s handicapem je zajímavá v tom, že se jí pohybové možnosti zhoršovaly pomalu. Postupně se tak proměňovalo to, co už sama zvládnout nedovedla. Jana bere život tak, jak je, a mimo jiné si vytkla za cíl: přibližovat veřejnosti, co handicapovaní lidé potřebují, kde narážejí na problémy, kdy jim pomáhat a kdy naopak ne.
Ani dobré známky nemusí znamenat studium maturitního oboru, pokud není dostatečně motivovaná rodina, ukazují výzkumy. Školy mají navíc často pocit, že nemohou rodinám radit. Faktem taky je, že nerovnost ve vzdělání nezačíná až s přechodem na střední školu, ale už s příchodem na školu základní, upozorňuje Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK.
Když se řekne ocet, skoro každý si představí hodně kyselou nikterak chutnou tekutinu, vhodnou tak leda na tlačenku nebo zavařování, popřípadě dobrou na úklid. Václav Smolík začal tento mýtus před několika lety bořit, když se vrhl do výroby octů přírodní cestou nejčastěji z jablek. Uprostřed Českého krasu, kde s rodinou žije, dnes vzniká ocet chuťově pestrý, zdraví prospěšný, pitelný i jen tak. Zajímavé je, že jeho cesta k octům vedla přes Japonsko.
Zkoumá fenomén home office a v současné době působí na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Michael Beňo nemá s prací z domova jen akademickou zkušenost, nýbrž i osobní. V Rakousku pracuje pro sportovní firmu a před deseti lety si zde jako první vydobyl, že chce pracovat z domova. „Měla by to být třešnička na dortu. Když svou práci vykonáváte dobře a náplň práce je taková, že z domova pracovat můžete, nevidím důvod, proč to neumožnit,“ je přesvědčen Michael Beňo.
