Alena Cicáková vyrazila v 90. letech do Londýna pracovat jako au pair. Podobně jako tisíce mladých lidí z bývalého Československa chtěla vyzkoušet život v cizině. Krajanská komunita ji tehdy nelákala, ale postupně si k ní našla cestu. Až do té míry, že předloni začala nahrávat příběhy Čechoslováků po celém světě a zkoumat, kde je vlastně jejich „doma“.
Publicistka Michaela Hečková a fotograf Matěj Chabera vydali knihu Možnosti vesnice, kde představují dvanáct inspirativních příběhů moderní architektury v malých obcích. Popisují, jak se podařilo prosadit ve vsi atypickou prodejnu potravin, kterou obdivují turisté, nebo proč někde pomohlo, že se místem přehnala povodeň.
Autora románu Lovci mamutů zná skoro každý, málokdo ale tuší, co slavný spisovatel udělal pro reformu výuky dějepisu. Prosazoval vyprávění příběhů namísto letopočtů, v roce 1926 založil první školu v přírodě a financoval ji z vlastních úspor. Většina jeho aktivit měla odpůrce, Štorch byl pro ně moc moderní. Dokumentarista Josef Císařovský připravuje film, který představí Štorcha samotného i jeho celoživotní boj.
Pandemie koronaviru donutila řadu lidí zamyslet se nad pracovním nasazením. Někdo se rozhodl, že půjde za svým snem. Jiný se nechal zlákat přísliby velkých zisků v online kurzech. Podnikatelská poradkyně Dominika Špačková říká, že největší tah na branku mají samoživitelky, které neřeší „srdíčko“, ale efektivní výdělek.
Jeho práce je téměř jako dovolená. Jezdí po Česku, navštěvuje hrady a zámky a vymýšlí novodobé pohádky. Dalibor Naar ale dělá mnohem víc. Píše texty pro aplikaci Skryté příběhy, která motivuje rodiny s dětmi, aby se pustily do pátrání po zajímavých osudech. Dalibor na ní spolupracuje s vedením měst a obcí, a díky tomu i sleduje, jak se (ne)mění přístup místních k turistům.
Pavlína Kvapilová pracovala osmnáct let v celostátních médiích. V roce 2015 změnila směr a založila projekt Elegantní Česko, který je inspirovaný první republikou. Nejde jen o módu a styl, ale také o kultivaci společnosti. Kvapilová věří, že právě teď je šance na změnu, kdy můžeme propagovat, co umíme. Ať už je to umění, řemeslo, nebo byznys.
Když Gabriela Končitíková nastoupila na vysokou ve Zlíně, o Baťovi věděla jen to, že vyráběl boty a dodnes tato rodinná firma působí po celém světě. Nemohla samozřejmě tušit, jak jí světoznámý podnikatel a vizionář změní život. Čtrnáct let se věnuje výzkumu baťovského impéria a boří mýty, které o něm kolují. A tvrdí, že spousta nápadů, jak zlepšit pracovní i osobní život, může inspirovat i dnes.
