img

Judita Matyášová


Vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého a Orální historii na Univerzitě Karlově. Od roku 2003 publikuje v celostátních médiích, především v Lidových novinách, týdeníku Vlasta a měsíčníku Glanc. Ráda cestuje po celém Česku, ale i v zahraničí a píše o historii, kultuře a cestování. Věnuje se osudům z druhé světové války a natáčí rozhovory s českými emigranty po celém světě, včetně tzv. Wintonových dětí. Od roku 2010 jezdí pravidelně do Dánska, kde objevila příběh 80 českých židovských dětí, které se zachránily díky dánských pěstounů. Jejich vyprávění publikovala v knize Přátelství navzdory Hitlerovi. Judita přednáší o novinářské práci v Česku i v zahraničí, a snaží se motivovat začínající novináře, aby pátrali po inspirativních tématech v minulosti i v současnosti.

Autor také napsal:


not random 0

Minulost není nedotknutelný exponát, stále na nás „sahá“

Tereza Štěpková dvacet let pracovala v Institutu Terezínské iniciativy, který propojoval pamětníky holokaustu a pedagogy. Organizovala vzdělávací akce pro školy po celém Česku. V roce 2020 spoluzaložila spolek Schola Fidentiae, jehož aktivity se zaměřují na diskusi s potomky přeživších. „Druhá generace musí vystoupit ze stínu svých rodičů,“ říká.

16. ledna 2023
not random 1

Srdcem jsme stále propojení v Československu

Monika Koblerová se předloni stala ředitelkou Českého centra v Bratislavě. Její tým propaguje českou kulturu a historii po celém Slovensku. Jaké akce chystá na příští rok, kdy si připomínáme výročí rozdělení Československa? A co zaznělo v mezinárodním výzkumu, který mapoval českou image v Evropě i v zámoří?

27. prosince 2022
not random 2

Děti budou číst, když uvidí, že čtou rodiče

Majitelka nakladatelství Meander Iva Pecháčková se specializuje na uměleckou dětskou literaturu. Před pár týdny otevřela nedaleko Pražského hradu Centrum české dětské knihy. Chce vybudovat prostor, kde se bude systematicky věnovat dokumentaci dětské literatury a prezentaci současné autorské tvorby.

9. prosince 2022
not random 3

Psal jsem o puberťácích v apokalyptické budoucnosti, pandemie mě předběhla

Když František Tichý v roce 1993 založil v Praze gymnázium Přírodní škola, bylo mu čtyřiadvacet. Chtěl dát dětem svobodu, ale zároveň po nich vyžadoval zodpovědnost. Jeho žáci ve dvanácti letech organizují výstavy, natáčí filmy, kreslí komiksy a nemají strach se ozvat, když je to potřeba. Nyní Tichý vydal román Rekrut 244 o životě teenagerů za třicet let. Začal ho psát před lety, kdy netušil, že jeho vize společnosti závislé na online životě se záhy stane každodenní realitou.

24. listopadu 2022
not random 4

Táta jel do Berlína, věřil, že sport je naprosto fér

Americká novinářka Helen Epstein vydala knihu Děti holokaustu, kde popsala, co spojuje potomky přeživších holokaustu po celém světě. Příběh své matky, babičky a prababičky, které se dokázaly prosadit nejen v židovské komunitě, zase vylíčila v knize Nalezená minulost. V říjnu přijela Helen Epstein do Česka a v Muzeu ghetta Terezín navštívila výstavu, kterou vytvořila na počest svého otce. Byl jedním z mála židovských sportovců, kteří reprezentovali Československo na olympiádě v roce 1936 v Berlíně.

8. listopadu 2022
not random 5

Slováci už roky přiživují nenávist vůči jakékoliv jinakosti

Slovenský sociolog Michal Vašečka popisuje souvislosti, které jsou důležité pro pochopení nedávného útoku na bratislavský LGBT bar Tepláreň. Vašečka je od roku 2012 členem Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI). Zabývá se nejen aktuální situací na Slovensku, ale také projevy rasismu po celé Evropě. Vysvětluje, proč více než polovina Slováků věří konspiračním teoriím, a odhaduje, jak se slovenská společnost změní v následujících letech.

24. října 2022
not random 6

Jazykový babylon v českých rodinách? Proč ne

Po celém světě žijí české rodiny, které řeší vícejazyčnou výchovu. Má smysl učit děti češtinu, když neplánují návrat do Česka? Není pro ně matoucí, když rodiče mluví více jazyky? Rodačka z Ostravy Kateřina Spiess-Velčovská vede od roku 2011 českou školu, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem, a založila internetový projekt Průvodce vícejazyčnou výchovou. Publikuje rozhovory s rodiči a prarodiči z celého světa, kteří diskutují o (ne)výhodách jazykového babylonu v rodinách. V září Kateřina zorganizovala online kongres, kde sdíleli zkušenosti diskutující z Evropy i zámoří.

12. října 2022
not random 7

Dvanáct let, tisíce kilometrů. Jak řidič autobusu pátral po dědově osudu

Milan Grossmann o sobě říká, že je obyčejný řidič z Plzně. Což ale není tak úplně pravda: před dvanácti lety začal pátrat po osudu svého dědečka Jakuba, který v roce 1939 odešel z rodné Ostravy do Polska a odtud pak pěšky až do Stockholmu, kde mu pomohla švédská hraběnka Amelie Posse-Brázdová. Milan za ta léta natočil desítky vzpomínek pamětníků po celém světě, vydal knihu a letos v září představil – mimochodem právě ve Stockholmu – celovečerní dokument, který spletitou cestu jeho dědečka popisuje.

22. září 2022
not random 8

Pečujeme o své děti i staré rodiče, ale na sebe zapomínáme

Socioložka Lenka Špaková se zabývá takzvanou sendvičovou generací. Jde převážně o ženy ve středním věku, které paralelně řeší péči o děti a stárnoucí rodiče. Lenka pracuje v Centru pro rodinu a sociální péči v Brně. Organizuje workshopy a diskusní pořady, kde radí, jak pomoci lidem, kteří se starají na všechny strany, ale trochu zapomínají sami na sebe.

8. září 2022
not random 9

Terezín není jen místem tragédie, ale také naděje

Terezínské muzeum od 90. let vypráví příběh holokaustu a terezínského ghetta. Jinou perspektivu, jak na toto období nahlédnout, nabízí vítěz mezinárodní architektonické soutěže na rekonstrukci muzea. Světoznámý americký architekt Steven Holl se podílel na návrhu, který má symbolizovat naději navzdory tragické historii místa. Někteří přeživší se však proti tomuto konceptu postavili. „Myslím, že bychom měli respektovat návrh, který jednohlasně vybrala odborná porota,“ říká Jan Roubínek, ředitel Památníku Terezín.

29. srpna 2022
not random 10

Hledáme balanc mezi folklorem a moderní kulturou

Podnikatelka Monika Vintrlíková řadu let buduje rodinnou firmu v Česku i v Americe. Kromě továrny na automobilové součástky má ještě jinou „fabriku“ – vyváží za oceán moravské zvyky a tradice. Předloni založila Nadační fond Moravská krása, jehož hlavním cílem je propojování tradičních řemesel a moderní kultury.

19. srpna 2022
not random 11

Chci rozpohybovat překážky v hlavě

Překonat fyzické bariéry ve společnosti, ale také pomyslné překážky v hlavě. To je hlavní cíl projektů umělkyně Kateřiny Šedé. Vloni inspirovala seniory v Rakousku, aby zavzpomínali na původní domovy a vytvořili nové. Letos vymyslela projekt, který mapuje atmosféru současného Zlína. Šedá je také autorkou unikátní kolekce zlozvyků, kde zkoumá, co vše je nám vlastní.

25. července 2022