img

Judita Matyášová


Vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého a Orální historii na Univerzitě Karlově. Od roku 2003 publikuje v celostátních médiích, především v Lidových novinách, týdeníku Vlasta a měsíčníku Glanc. Ráda cestuje po celém Česku, ale i v zahraničí a píše o historii, kultuře a cestování. Věnuje se osudům z druhé světové války a natáčí rozhovory s českými emigranty po celém světě, včetně tzv. Wintonových dětí. Od roku 2010 jezdí pravidelně do Dánska, kde objevila příběh 80 českých židovských dětí, které se zachránily díky dánských pěstounů. Jejich vyprávění publikovala v knize Přátelství navzdory Hitlerovi. Judita přednáší o novinářské práci v Česku i v zahraničí, a snaží se motivovat začínající novináře, aby pátrali po inspirativních tématech v minulosti i v současnosti.

Autor také napsal:


not random 0

Malý syn mi dal kázání, jak se chovat k seniorům

Kateřina Jirglová je vystudovaná inženýrka, která řadu let připravovala školení pro zaměstnance banky. Její budoucí manžel Tomáš ji ale nadchl pro mezigenerační programy a od roku 2018 Kateřina vede Mezi námi, což je největší nezisková organizace v Česku, která organizuje společné aktivity pro tisíce dětí a seniorů po celé republice. Během jejich programů nikdo neřeší, že jednomu je pět a druhému pětaosmdesát.

31. ledna 2022
not random 1

Baví mě ukazovat cizincům, co v Česku umíme

Jsou firmy, které vzniknou v podstatě z naštvání. Což je i případ společnosti Foreigners: když třiadvacetiletá Andrea Tkačuková studovala vysokou školu, štvalo ji, že její kamarádi-cizinci nemůžou sehnat pronájem za stejné ceny jako Češi. A tak v roce 2009 spolu se svým tehdejším partnerem založila právě firmu Foreigners, která cizincům pomáhá. Jak s jejich podnikáním zatočila pandemická situace? A umí Česko přilákat zahraniční odborníky?

24. ledna 2022
not random 2

Cestování je někdy jen honba za fotkou na Instagram

Fotograf Jan Jindra čtyři roky dokumentoval dění na Karlově mostě v centru Prahy. Fascinovala ho rozmanitost lidí, kteří tudy prochází. Od žebráků přes eskamotéry až po novomanžele z Asie. V prosinci vydal knihu Charles Bridge, která ukazuje toto kultovní místo bez patosu a s notnou dávkou ironie.

13. ledna 2022
not random 3

Prarodiče, nečekejte, až vnouče zavolá. Volejte sami!

Třiasedmdesátiletá Vilma Svobodová letos získala titul Seniorka roku, před pár lety zas dostala ocenění Neřízená střela. Což je slovní spojení, které ji naprosto vystihuje. Neřeší, že jde proti hlavnímu proudu a kritizuje chování seniorů, kteří se dožadují zájmu vlastních vnoučat. Cestu ven z mezigeneračního nedorozumění vidí ve výchově a vzdělávání.

23. prosince 2021
not random 4

Na Bauhausu rozhodně nestudovali jen mladí umělci

Umělecká škola Bauhaus ve Výmaru lákala ve 20. letech minulého století umělce z celé Evropy. Zajímali se nejen o přednášky slavných výtvarníků, architektů nebo fotografů, ale hlavně chtěli vyzkoušet inovativní způsob výuky. Kurátorka Anke Blümm vypráví, jak si na této škole vedly ženy. Jejich pozapomenuté osudy představuje na výstavě ve výmarském Bauhaus Museu.

17. prosince 2021
not random 5

Staré továrny mají své specifické kouzlo

Lodž je polské město, které má za sebou fascinující dvojitý restart. Na počátku 20. století se z malé obce stalo půlmilionové centrum textilního průmyslu. Dnes jsou po celém městě desítky chátrajících továren, které se postupně obnovují. Radnice totiž pochopila, že industriální dědictví má svou hodnotu. Radní Małgorzata Loeffler koordinuje aktivity pro veřejnost. Nedávno prezentovala proměnu Lodže na veřejné debatě ve Zlíně.

3. prosince 2021
not random 6

Přitlouct hřebík chce víc trpělivosti než vražda v počítačové hře

Na počátku 90. let se na základních školách zrušil předmět Dílny. Ponky, kladívka a hřebíky nahradily počítače. Jiří Rudolf vede Technický klub mládeže v Litoměřicích, kde učí truhlařinu, robotiku nebo modelaření. Vloni založil veřejnou Sdílnu, kam chodí nejmladší i nejstarší generace. A nyní plánuje mobilní laboratoř, která bude putovat po menších obcích a přiveze řemeslo dětem, které to mají do města daleko.

22. listopadu 2021
not random 7

Učit moderní dějiny chce někdy odvahu. Ale možnosti jsou

Každý rok se v televizních zprávách opakují stejné ankety. Co se stalo 28. října 1918? Studenti před kamerou netuší. A opět se ozvou hlasy z řad rodičů: proč se učí tolik pravěku a tak málo moderních dějin? „Prostor pro výuku tohoto tématu rozhodně je, ale někteří učitelé ho vůbec nevyužívají,“ říká Pavel Martinovský, předseda Asociace učitelů dějepisu ČR.

26. října 2021
not random 8

Vlastenectví nemusí být nutně patetické

Alena Cicáková vyrazila v 90. letech do Londýna pracovat jako au pair. Podobně jako tisíce mladých lidí z bývalého Československa chtěla vyzkoušet život v cizině. Krajanská komunita ji tehdy nelákala, ale postupně si k ní našla cestu. Až do té míry, že předloni začala nahrávat příběhy Čechoslováků po celém světě a zkoumat, kde je vlastně jejich „doma“.

12. října 2021
not random 9

Jak moderní architektura konečně proniká i na ves

Publicistka Michaela Hečková a fotograf Matěj Chabera vydali knihu Možnosti vesnice, kde představují dvanáct inspirativních příběhů moderní architektury v malých obcích. Popisují, jak se podařilo prosadit ve vsi atypickou prodejnu potravin, kterou obdivují turisté, nebo proč někde pomohlo, že se místem přehnala povodeň.

30. září 2021
not random 10

Jak Eduard Štorch bojoval proti nudné výuce dějepisu

Autora románu Lovci mamutů zná skoro každý, málokdo ale tuší, co slavný spisovatel udělal pro reformu výuky dějepisu. Prosazoval vyprávění příběhů namísto letopočtů, v roce 1926 založil první školu v přírodě a financoval ji z vlastních úspor. Většina jeho aktivit měla odpůrce, Štorch byl pro ně moc moderní. Dokumentarista Josef Císařovský připravuje film, který představí Štorcha samotného i jeho celoživotní boj.

9. září 2021
not random 11

Na projekty snů zapomeňte, říká poradkyně v podnikání

Pandemie koronaviru donutila řadu lidí zamyslet se nad pracovním nasazením. Někdo se rozhodl, že půjde za svým snem. Jiný se nechal zlákat přísliby velkých zisků v online kurzech. Podnikatelská poradkyně Dominika Špačková říká, že největší tah na branku mají samoživitelky, které neřeší „srdíčko“, ale efektivní výdělek.

31. srpna 2021