Když Barbora Wainerová přebírala skomírající posilovnu a zakládala nový projekt s názvem Heroes Mums, chodily s ní každý den do práce dvě z jejích tří dětí. Dvouletá Terezka a čtyřletá Kristýnka, která trpí po těžkém porodu dětskou mozkovou obrnou. Uběhly dva roky a ona má fungující podnik a na stěně titul Maminka podnikatelka roku 2020.
Potká se Čech, Rus, Chorvat a Bulhar. A Rus povídá… napadlo vás někdy u těchto vtipů, jak si asi mohli navzájem rozumět? Ve skutečnosti se takto na sociálních sítích potkávají tisíce lidí a rozumí si. Díky mezislovanštině, kterou vymyslel Vojtěch Merunka se skupinou spolupracovníků a již proslavil film Nabarvené ptáče. Chcete si to zkusit? Můžete! Odpovědi na otázky v tomto rozhovoru jsou dvojí: v mezislovanštině a češtině. Poznámka překladatele: H se čte jako české CH a hlásky DJ, TJ, NJ, LJ se čtou Ď, Ť, Ň, Ľ.
Lucie Faulerová získala v květnu Cenu Evropské unie za literaturu. Oceněna byla její druhá kniha, která se jmenuje Smrtholka. Ta vyšla těsně předtím, než Česko zasáhla epidemie koronaviru a smrt se k našim domovům přiblížila více, než bychom kdy čekali. I když si mladá spisovatelka v tomto směru nekladla žádné ambice, chodí jí nyní krásné, děkovné dopisy. „I mně samotné to pomohlo na cestě k určitému většímu smíření,“ říká.
Daniel Madzia stojí za „objevem“ jediných dvou ostatků dinosaurů, které se našly na území České republiky. Neobjevil je však doslova, nenašel je v horninách, ale ve sbírkách. Jedním z nich byl zub, o kterém se do té doby myslelo, že patří mořskému příbuznému současných krokodýlů, a u druhého nálezu, o němž se vědci domnívali, že je neurčitelným druhem dinosaura, zjistil, že se jedná o unikát, který nikde jinde nežil. A na světě byl první ryze český dinosaurus. Pojmenoval ho Burianosaurus augustai.
Jméno kameramana Vladimíra Smutného najdete v titulcích filmů Nabarvené ptáče, Kolja, Smrt krásných srnců, Tmavomodrý svět či třeba Kuky se vrací. Aktivně natáčí i ve svých osmasedmdesáti letech. „Myslím, že stáří je o umění ztrácet. Přijmout, že některé věci, které jste dříve zvládli, teď již nejdou. Ale nepřijímat to bez boje,“ říká muž, který si svého zatím posledního Českého lva převzal loni.
Kamera: Kukačka přiletí do cizího hnízda, vezme do zobáku jedno z vajec – na zádech jí přistane samice rákosníka, drží se jí a klove zobákem – shora na ni nalétává samec a bez milosti ji klove do hlavy – kukačka snáší vejce – stop! Českým vědcům se podařilo natočit rekordní čas, v jakém dokáže kukačka snést vajíčko. Celá popsaná scéna totiž proběhla rychleji, než jste vy tyto řádky stihli přečíst. „Nejrychlejší záznam ukazuje zhruba tři a půl vteřiny. K tak rychlému snášení ji donutí rákosníci právě svou agresivitou,“ popisuje Václav Jelínek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Rejstřík rolí Denisy Barešové není příliš optimistické čtení. Hrála mladou dívku v sudetském pohraničí v době odsunu, přítelkyni Jana Palacha, sestru chlapce vyměněného v porodnici. A k tomu pár vražedkyň a obětí. Nezahrála by si třeba ráda nějakou tu princeznu? „Já bych byla šťastná za děvečku,“ říká pětadvacetiletá herečka.
Na první pohled to k sobě moc nesedí: Česká společnost ornitologická zaměstnává na plný úvazek psovodku. Důvod k tomu však bohužel má. Každý rok umírají na otravu v české přírodě desítky divokých a často kriticky ohrožených zvířat. Klára Hlubocká je jedinou psovodkou v republice, která otrávené návnady vyhledává.
Ondřej Nekvasil pracuje pro české i pro americké filmaře. Navrhuje dekorace pro historické či civilní filmy, jako bylo Odcházení, Příběhy obyčejného šílenství, Protektor, stejně jako pro smyšlené světy snímků Snowpiercer (Ledová archa) nebo Underworld.
Dinosauři měli často peří, tyranosaurovi byste utekli a rakovina není nemoc dneška. Zapomeňte na to, co jste věděli o dinosaurech, protože všechno je jinak. „Dnešek je zlatou érou výzkumu dinosaurů,“ říká popularizátor paleontologie Vladimír Socha. I když šance, že u nás při procházce najdete fosilii dinosaura, je podle něj zhruba jedna k milionu.
Janja Prokić je přední česká šperkařka srbského původu. Každý její šperk má svůj příběh, už na první pohled probouzí emoce. Nyní se však rozhodla změnit směr a pro letošní rok připravuje výstavu keramických předmětů. „Jejich pracovní název asi nebude publikovatelný, říkám jim sračkosvody. To proto, že za ten poslední rok s covidem máme ve svých životech spoustu špatných věcí,“ říká umělkyně. Upozornění: Sprostých slov padne v tomto rozhovoru víc.
Ještě před pár dny byly české lesy plné lidí. Jen málokomu se však podařilo zahlédnout, natož vyfotografovat jiné zvíře než zajíce. Jak zařídit, abyste divoká zvířata spatřili? Jednoduché to není. Často proležíte desítky hodin na ledové zemi. „Například u tetřívka jsem na dobrý záběr čekal osm let,“ říká fotograf divoké přírody Rostislav Stach, který má v archivu na čtvrt milionu snímků zvířat z celého světa.
