Tereza Anteneová napsala knížku o ježkovi Bodlinkovi. Každá strana má pod čarou otázky, které tvořila spolu se svým manželem, dětským psychologem. Knížka je v Londýně součástí vědeckého projektu a možná bude v budoucnu na každé škole ve Velké Británii. „Diskuse nad otázkami vám možná ukáže dítě v úplně jiném světle,“ říká česká autorka knihy, jež vyšla i u nás.
Když bylo Magdaleně Málkové 38 let, vážně onemocněla. Tehdy se rozhodla změnit svůj život. Opustila práci a přihlásila se na pedagogickou fakultu. Po jejím absolvování spoluzaložila v Nové Vsi u Kolína školu ZŠ Prosperity. Na začátku června získala titul Global Teacher Prize Czech Republic 2022. „Můj velký životní vzor je Pipi Dlouhá punčocha, která vždycky říká: To jsem ještě nikdy nedělala, to mi určitě půjde.“
Existuje jeden druh žraloka, který žije déle než ostatní. Ne o pět nebo o deset let, ale o stovky let. Žralok malohlavý se prokazatelně dožívá 400 let. Jak je to možné, se vydává do Grónského moře zjišťovat česká expedice vedená Václavem Brázdou z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. „Pokud se nám podaří odhalit, proč tomu tak je, mohl by stejný mechanismus přispět k prodloužení života nebo k jeho zkvalitnění v pozdějším věku i u lidí,“ říká Václav Brázda.
Na jihu Moravy zahnízdil nový druh. Pro kormorány malé se stala Věstonická nádrž nejen prvním hnízdištěm v Česku, ale je také nejsevernějším místem v Evropě, kde se letos rozhodli přivést na svět mláďata. A nejsou jediným ptačím druhem, který vstoupil na území republiky prvně právě tady. „Na druhou stranu u nás také celá řada druhů ubývá,“ říká Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Lékařské metody středověku obvykle v 21. století nemají místo. Až na některé. Vedoucí zvěrolékař lublaňské zoo Pavel Kvapil vymyslel způsob, jak i divokým zvířatům odebrat krev, aniž by je museli veterináři uspat a riskovat tak jejich život: s pomocí pijavic. „Naše druhá studie potvrdila, že z krve pijavic získáme biochemické a hematologické informace, které nám pomohou vyhodnotit klinický stav pacienta,“ popisuje Pavel Kvapil úspěch v testech.
Firma, která se zabývá výstavbou domů, koupila nejstarší tovární komplex ve Strašnicích. Jednu z několika málo izolovaných posledních staveb, které pamatují původní obec v době, kdy byla připojena k Praze. Secesní budova bude po změně majitele zřejmě zlikvidována. Podle Jana Vaška, vedoucího oddělení památkové péče Prahy 10, se s tím moc dělat nedá a stojí za tím problém mnohem větší: „Vedle zcela nevyhovující legislativy, která účinnou a smysluplnou ochranu neumožňuje, jde také o to, že žádné město není nafukovací, a když na malém území začnete koncentrovat neúměrně velké množství lidí, začne dané město selhávat.“
Zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová se vrátila z Moskvy 7. března. V zemi strávila s přestávkami dva a půl roku. „Obrovská část veřejnosti souhlasí s politikou Vladimira Putina a nemá zájem na tom, aby se něco měnilo,“ popisuje své zkušenosti ze země, která v posledních letech několikrát zpřísnila postihy pro ty, kteří smýšlejí jinak.
Čína se těsně před ruskou invazí na Ukrajinu zavázala být spojencem Ruska „bez hranic a zapovězených oblastí“, svému partnerovi však nyní otevřeně pomoci nechce. „Na nejvyšší politické úrovni, tedy mezi Putinem a Si Ťin-pchingem, bude na Čínu vyvíjen tlak, aby pomohla ruským oligarchům kolem Kremlu obejít finanční sankce. Peking se bude pravděpodobně snažit vyjít svým přátelům v Moskvě vstříc, ale jen natolik, aby se sám nedostal do problémů a nevysloužil si ze strany Západu druhotné sankce,“ říká sinolog Martin Hála.
Pro žádnou evropskou zemi nebylo rozhodnutí poslat Ukrajině zbraně tak těžké jako pro Německo. Jednak je jeho energetika na Rusku silně závislá, jednak se tato země zapojení do jakýchkoli ozbrojených konfliktů záměrně vyhýbá. „Německo si je stále vědomo toho, že vzhledem ke 2. světové válce splácí určitou historickou hypotéku,“ říká politolog Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Na Slovensku by mohly podle odhadů myslivců žít až čtyři tisíce medvědů. Ochranáři naopak mluví o číslu čtvrtinovém. Spor by měl vyřešit až výzkum Karlovy univerzity v Praze, které slovenští ochranáři poslali tři a půl tisíce vzorků exkrementů šelem z tamních lesů. „Výzkum přinese nejen odborný odhad populací medvědů, vlků i rysů, ale odhalí také například jejich nemoci nebo míru hybridizace vlka se psem,“ říká Jaroslav Slašťan, vedoucí Zásahového týmu pro medvěda hnědého při Státní ochraně přírody Slovenské republiky.
Čápi mají za sebou rekordní sezonu. Vyvedli 1 567 mláďat, což je nejvíce za posledních osm let, kdy probíhá projekt Čapí hnízda. Při něm pomáhají ornitologům sčítat dobrovolníci. I jejich počet byl v loňském roce rekordní. „Data nám posílají rodiny s dětmi, které si návštěvu čapího hnízda vezmou jako cíl výletu, i senioři, kteří vidí na hnízdo z okna,“ popisuje projekt ornitoložka Gabriela Dobruská, koordinátorka projektu Čapí hnízda.
Když čekala Zdeňka Voštová svou první dceru, začala se ptát sama sebe, jaký ji vlastně čeká osud. Zda ji nepřivádí do světa na pokraji ekologického kolapsu. Když se se svou nejistotou svěřila okolí, narazila na nepochopení. Dnes na toto téma často přednáší a ve své terapeutické praxi poskytuje svou podporu mimo jiné právě lidem trpícím environmentálním žalem. V České republice prožívá strach z klimatických hrozeb pětina lidí.
