Deset let od krize ke krizi. Po covidu lámeme rekordy

4. října 2021

39 minut

Před deseti lety, v říjnu 2011, převzala Kateřina Kadlecová vedení rodinné firmy od svého otce. Bylo to uprostřed dramatických dozvuků minulé finanční krize. Krize covidová naopak vystřelila společnost USSPA strmě nahoru, dosahuje rekordních prodejů i výsledků. „Lidé více než dříve vnímají, jak důležitý je odpočinek,“ říká šéfka firmy vyrábějící vířivky a termální bazény. Rozhovor si můžete poslechnout také jako podcast.

Kdo tehdy s nápadem na předání šéfovské židle přišel?

Byl to táta a přišel s tím poměrně nečekaně. Dospěl k názoru, že by bylo potřeba se posunout dál.

Kolik vám bylo let, když jste vedení společnosti přebírala? A měla jste z toho respekt?

Bylo mi pětatřicet. Respekt jsem samozřejmě měla. Ale zároveň jsem ve firmě byla už dlouho, prakticky od začátku, takže to nebyly neznámé vody. Proto si taky s manželem občas děláme legraci, že jsme spíš jedenapůltá než druhá generace. Nicméně se samozřejmě ukázalo, že ta šéfovská role a s ní spojená odpovědnost je ještě něco jiného, než si může člověk představit.

V jakém stavu se tehdy firma nacházela? Připomeňme, že na podzim 2011 Českem ještě poměrně hodně cloumaly dozvuky světové finanční krize, a stavebnictvím obzvlášť…

Tehdy už jsme doufali, že by mohla krize odeznívat. Ale ve skutečnosti to trvalo ještě další tři roky. Náš obor byl tehdy dozvuky finanční krize poměrně silně zasažen. Nejlepší období jsme měli v letech 2006 a 2007, v roce 2008 jsme si vlastně ještě moc nevšimli, že to drhne. A pak už jsme jen bojovali…

Pokles proti předkrizovému období byl docela masivní. Zatímco v roce 2007 dosáhly tržby rekordních 190 milionů, v roce 2013 byly sotva na osmdesáti milionech. Neztrácela jste v té době někdy trochu víru v „lepší zítřky“?

To určitě ne, vždycky se snažím hledat tu pozitivnější stránku. Krize postihla všechny firmy v oboru, nebyli jsme jediní, kdo na tom nebyl dobře. Kdybychom viděli, že nám to nejde a ostatním se daří, pak by to bylo asi horší.

Jakým způsobem jste ty problémy tehdy řešili?

V té době jsme ještě neměli tak podrobná data o chodu firmy, jaká máme dnes. Asi bychom reagovali rychleji. Zároveň jsme tehdy dlouho nikoho nepropouštěli, nechali jsme to jen na přirozených odchodech, za které jsme už nenabírali náhradu. Postupně jsme se smrskli z osmdesáti lidí na padesát s tím, že lidé museli být univerzálnější. Takhle to fungovalo až donedávna, teď naopak hodně nabíráme.