Bleskurychlá kukačka. Tipnete si, za jak dlouho snese vejce?

Kamera: Kukačka přiletí do cizího hnízda, vezme do zobáku jedno z vajec – na zádech jí přistane samice rákosníka, drží se jí a klove zobákem – shora na ni nalétává samec a bez milosti ji klove do hlavy – kukačka snáší vejce – stop! Českým vědcům se podařilo natočit rekordní čas, v jakém dokáže kukačka snést vajíčko. Celá popsaná scéna totiž proběhla rychleji, než jste vy tyto řádky stihli přečíst. „Nejrychlejší záznam ukazuje zhruba tři a půl vteřiny. K tak rychlému snášení ji donutí rákosníci právě svou agresivitou,“ popisuje Václav Jelínek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Natočili jste 168 záběrů kukačky, která snáší vejce do hnízd rákosníka velkého. Kolik hnízd jste museli vlastně sledovat?

Bylo to zhruba dvakrát více, protože samozřejmě ne všechna hnízda rákosníka kukačky navštíví. Nahrávali jsme proto spousty hnízd, na kterých se nakonec nic zajímavého nestalo. Navíc celý tým pracoval v časovém presu, protože hnízda rákosníků musíte najít velice brzy, ideálně ještě v době, kdy samice hnízdo teprve staví. Hotové ho má za tři dny, přičemž už ten třetí čtvrtý den stavění může kukačka snášet. Jinak můžete o tu událost velice jednoduše přijít.

 

Jen dvakrát více? Kukačka tedy parazituje na zhruba celé polovině hnízd rákosníka velkého?

V lokalitě, kterou jsme zvolili, ano. Mutěnické rybníky jsou výjimečné právě mírou parazitace. Hnízdí zde velké množství rákosníků velkých, které kukačky využívají jako své hostitele. V rekordních letech, 2017 a 2018, byla míra parazitace dokonce 90 procent. To znamená, že do devadesáti procent hnízd bylo sneseno minimálně jedno kukaččí vejce, někdy dvě i tři, v jednom případě dokonce čtyři. V následujícím roce už to nebylo tolik, míra parazitace klesla na 60 procent. Naopak například v roce 2008 to bylo jen šest až sedm procent, ale to byl výjimečný rok.

 

Pokud kukačka takto v daný rok zabrání rozmnožovat se až devadesáti procentům rákosníků, nemůže jeho populaci zdecimovat?

Určitě ji poškozuje, ale neřekl bych, že by ji decimovala. Je třeba si uvědomit, že když kukačka snese do 90 procent hnízd, ještě to neznamená, že se 90 procent rákosníků nerozmnoží. Ne ve všech hnízdech, kam kukačka snese, se totiž její mládě úspěšně vylíhne. Rákosníci ho často vyhodí nebo si postaví hnízdo nové, kam už kukačka nestihne snést. Populace je také doplňována jedinci z jiných lokalit, kde není parazitační zátěž tak velká. Faktorů, které ovlivňují vztah mezi parazitem a hostitelem, je zkrátka velké množství. Tato konkrétní populace tak stále přežívá, i když počet vyvedených mláďat rákosníků je určitě mnohem nižší, než kdyby se s kukačkami potýkat nemuseli.

 

 

Mládě se může vrátit zpět

Vyhazuje kukačka z hnízd všechna mláďata?

Ano, ale v přírodě nikdy není nic úplně stoprocentní. Výjimky jsou. Zaznamenali jsme jeden případ, kdy jedno mládě rákosníka nevyhodila a docela dlouho se s ním dělila o hnízdo. Ale protože je v něm málo místa, neustále se pošťuchovaly a mládě rákosníka nakonec vypadlo. Kolegové však zkoumali tuto problematiku i u rehka zahradního coby hostitele, který hnízdí ve velkých a prostorných dutinách a budkách ve finské Karélii. A kukačce se relativně často stalo, že se mládě, které vytlačila na okraj hnízda, ale už ne ven z budky, zase vrátilo zpět. Ona je vyhazovala a vyhazovala a mláďata se vracela a vracela. Jeden pár rehků zahradních tak nakonec během hnízdění vykrmil dvě kukačky a pět či šest vlastních mláďat. Během polárního dne se museli hodně otáčet, muselo je to stát hodně energie, ale kolem polárního kruhu je v období krátkého léta relativně hojně potravy. Mají důvod, proč váží takovou cestu a vyvádí mláďata právě tam.

 

Videa, která jste natočili, ukazují, jak tvrdě hostitelské druhy svá hnízda brání. Ubrání je někdy?

Výjimečně. Na 168 případů parazitace připadlo jen jedenáct případů, kde se rákosníci ubránili. A to je rákosník poměrně velký a značně agresivní druh. Někdy vám začnou útočit na hlavu, jen když se k hnízdu přiblížíte. A když kukačku odeženou jednou dvakrát, ona se stejně vrátí a zkusí to znovu, až se jí to nakonec povede.

 

To tedy dělá z kukačky neobyčejně úspěšný druh…

Lidé si často myslí, jak to má kukačka skvěle vymyšlené, že naklade do cizího hnízda a cizí samice mládě vykrmí. Ono to má ale i svá úskalí. Aby se mohla rozmnožit, podstupuje tvrdé boje, protože rákosník je opravdu agresivní druh. Na jednom z videí je vidět, jak ji rákosníci tvrdě napadli a kolegové ji druhý den našli pod hnízdem mrtvou. Na hnízdech po ní často zůstává vytrhané peří. Nicméně ani když zvládne vajíčko snést, nemá vyhráno. Hostitelé jej musí přijmout. Oni jej však zhruba v polovině hnízd odhalí a vyhodí nebo celé hnízdo opustí a postaví si nové. Zvlášť když je v něm kukaččích vajec více. Ne vždy pak také rákosníci zvládnou kukačku vykrmit. A stává se také, že velké kukaččí mládě za bouřky a větru z malého hnízda vypadne, a protože rákosníci staví hnízda nad vodou, tak se utopí. K tomu si musíme připočítat různé predátory, například kuny či lasice, nemoci a nakonec také obtíže s tím dostat se ve zdraví z hnízda do bezpečí nad suchou zem, kdy se kukačka může snadno utopit i po vyvedení.

 

Velké ztráty

Z kolika procent nakladených vajíček tedy vznikne kukačka, která dokáže hnízdo sama opustit?

Je to zhruba ze čtvrtiny parazitovaných hnízd. Ale i po vyvedení jsou ztráty velké, neboť malá kukačka umí jen špatně létat a často se stane kořistí různých predátorů.

 

Je pravda, že snese až dvacet vajec, každé do jiného hnízda?

Tento odhad pochází už z roku 1922 a je velmi složité jej ověřit. Někdy totiž samice jen přiletí, snese vajíčko a přesune se na jinou lokalitu. Ne vždy jich snese tolik, často to bývá i méně, ale řekl bych, že 15 až 20 vajec je obvyklý počet během jedné hnízdní sezony.

 

Co dělá samec kukačky, když samici sedí na zádech rákosník a klove ji do hlavy?

Samec kuká a snaží se zaujmout další samičku, která by chtěla, aby s ní kopuloval. To je úděl většiny samečků v přírodě. A u kukaček sameček nedělá vlastně nic jiného.

 

zdroj: AV ČR

 

Opravdu jí na snesení vajíčka stačí jen pár vteřin?

Opravdu to tak je. Rekordní záznam ukazuje něco mezi třemi a čtyřmi vteřinami. Většinou je to ale více, v průměru 8 vteřin, když na ni rákosníci útočí, a 16 vteřin, když se k hnízdu přiblíží nepozorovaně. Za tu dobu stačí přiletět na hnízdo, sednout si, vzít z hnízda vajíčko a snést tam své.

 

Jak dlouho to trvá například rákosníkovi?

Snesení vajíčka je poměrně náročná činnost. Když si představíte, jak je vajíčko velké, není pro ptáky snadné je z kloaky vytlačit. Také to bolí. Chce to tedy čas. V případě rákosníků zhruba půl hodiny. Na záběrech je vidět, jak samice sedí na hnízdě, tlačí a postupně se zvedá, jak tlačí. Po snesení ještě samice sedí třeba hodinu na hnízdě, někdy i spí.

 

 

Vejce jednou za dva dny

Jak to může kukačka zvládnout tak rychle?

Kukačky mají jednu velkou výhodu. Jsou velké a mají poměrně malá vajíčka. Kukačka váží 100 g, rákosník 30 gramů. Oba však mají vajíčka važící zhruba 3 gramy. Kukačka má také vajíčko už připravené v sobě, takzvaně předinkubované. Poté, co jej vytvoří, jej má ještě den ve svém těle. Zárodek se díky tělesnému teplu začne vyvíjet a i díky tomu se kukaččí mládě líhne dříve než mláďata hostitelů. Proto také kukačka snáší jen jednou za dva dny, zatímco většina ostatních druhů ptáků snáší jedno vejce denně.

 

Vajíčko rákosníka odnáší z hnízda proto, aby se tam vešlo to její?

To se vlastně vůbec neví. Respektive ví se, proč to nedělá, ale neví se přesně, proč to dělá. My jsme během tohoto výzkumu zjistili, že se to snaží udělat vždycky. Snaží se ho odnést i v případě, že je hnízdo ještě prázdné. Hledá, hledá, a když nic nenajde, znovu hnízdo prohlédne a pak raději ještě jednou. Pak teprve snese vajíčko a odlétá. Takže je jasné, že je to pro ni opravdu důležité. Víme, že to není proto, že by hostitelé uměli počítat a ona si tak snažila zajistit, že její vajíčko nevyhodí. Když totiž přidáte rákosníkovi do hnízda vajíčko jiného rákosníka, nepozná to. Takové pokusy se dělaly. Tím to tedy není. Pravděpodobně se tak snaží pomoci svému mláděti, protože vyhazování vajec je pro něj poměrně náročné. Když jich má vyházet třeba šest, stojí ho to hodně energie. Další možností, která je poměrně pravděpodobná, je, že si tak kukačka doplňuje minerální látky jako například vápník, protože ona to vajíčko, které odnáší, sežere. Kukačka dokonce vajíčka občas z hnízda bere a své tam nesnese. Je tak nejen parazitem, ale i predátorem, který tímto způsobem získává živiny pro tvorbu těch svých dvaceti vajec. Nám se podařilo několikrát natočit i to, jak postupně vybere rákosníkům celé hnízdo.

 

Ptáček modropláštník zpívá svým vajíčkům, a když danou píseň po vylíhnutí nezopakují, matka je opustí. Dělá to právě jako obranu proti kukačkám, protože kukačka to nezopakuje. Jaké jsou další protikukaččí strategie?

Ony ne všechny druhy kukaček parazitují. Některé si dělají vlastní hnízda, jiné, například druh jménem kukačka ani, hnízdí ve skupinách, kdy více samic snáší do jednoho hnízda, a pak se o mláďata starají všechny. Rozmnožovacích strategií je tak více. U parazitických druhů pak každý napadá jinou skupinu ptáků a každá ta skupina hostitelů se také brání jiným způsobem. V našem případě je to vyhazováním vajec, ale ne už mláďat, protože když se kukačka vylíhne, tak už ji rákosník není schopen poznat. Když dáte mládě rákosníka ke kosovi nebo mládě kosa k sýkorce, tak je nepoznají. Například v Austrálii to ale funguje opačně. Tam jsou rodiče schopni poznat, jestli mají v hnízdě své, či cizí mládě, ale nepoznají, zda tam nemají jiné vajíčko. U nás se proto kukačky v rámci evoluční historie snažily přizpůsobit barvu vajíček hostitelským vajíčkům, tam se zase kukačkám líhnou mláďata s takovou barvou kůže a chmýří, jako mají mláďata hostitelů.

 

Lidé obvykle kukačky zatracují. Proč jste si je vy vybral pro výzkum?

Co se týče sympatií, mám i já osobně raději jiný druh, který také zkoumám, a to je vlaštovka. Ale kukačkám nemůžete upřít, že jsou zajímavé. Právě tou nezvyklou strategií svého parazitismu, a tím vším, co se kolem toho děje.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama