Nenechte se popohánět. Jízda v autě chce klid a trpělivost

Udělali jste zkoušky v autoškole a necítíte se za volantem jistě? Petra Šulce můžete potkat jako mentora, který lidem na silnicích spolu s jeho Vyjezdi.se pomáhá zvládat strach z řízení. Nepleťte si to ale s kondičními jízdami v autoškole, Petr vám do jízdy zasahovat nebude.

Jak nápad s Vyjezdi.se vznikl?

Začalo to úplnou náhodou. Před pár lety jsem učil jezdit moji maminku, moji tehdejší přítelkyni a její maminku. Žily v domnění, že řídit se nikdy nenaučí a auto není pro ně. Všechny tři po pár jízdách odcházely od auta s pocitem, že to, co deset let nezvládaly, jim díky klidnému a trpělivému vysvětlení rázem šlo. Tak vzniklo Vyjezdi.se.

 

Pro koho je Vyjezdi.se určené?

To je velmi individuální. Často to jsou lidé, kteří mají například patnáct let řidičák, ale od autoškoly ani jednou neřídili. Potom to bývají třeba řidiči, kteří mají naučenou trasu do práce nebo do obchodu, ale zajet autem do centra Prahy je pro ně náročné. Naprostá většina lidí každopádně přichází s tím, že nemá nikoho, kdo by jim vysvětlil, jak řídit nebo jak se za volantem chovat.

 

 

Přicházejí za vámi častěji ženy nebo muži?

Asi z 95 procent to jsou ženy, zbylých pět procent jsou muži. Musím ale říct, že ti, kteří za mnou přišli, byli bez přebytečného mužského ega, které za volantem někteří občas mají. Bylo skvělé od nich slyšet: „Hele, já to neumím, řízení mi nejde, ale chci se to naučit.“ Ve většině případů to jsou pak ženy na mateřské, které do té doby nemusely řídit, ale s dítětem ta potřeba přišla. Chtějí se vyjezdit, aby byly s dětskou autosedačkou na zadním sedadle víc v pohodě.

 

Musí mít lidé vlastní auto, pokud chtějí podstoupit váš kurz?

To je ta nejlepší varianta, když lidé přijedou s vlastním autem a jezdí s ním. Naučí se tak své auto lépe ovládat a zvyknou si přímo na něj. Pak je tu ještě varianta carsharingu, kterou využívají lidé, kteří si auto ještě nepořídili a chtějí jen zjistit, zda by provoz a situace za volantem zvládali. Já bohužel auta, která bych lidem půjčoval, prozatím nemám.

 

Když auto chcípne

Jak vypadá vaše první hodina jízdy?

Ještě předtím, než do auta usedneme, se snažím zjistit, jak na tom člověk s řízením je. Kdy naposled řídil, čeho se bojí, a tak dále. Na začátku jsou řidiči často vystresovaní, několik dnů předtím nespí, zdají se jim o tom sny a do auta usedají s potem na čele. Během prvních pár jízd se proto nevydáváme na žádná složitá místa, povídáme si a zvykáme si na sebe. Vždycky se snažím, aby svou komfortní zónu klient překročil jen o malý kousek.

 

Takže jste takový jejich terapeut za volantem, jestli to chápu správně?

Troufám si říct, že něco na způsob terapeuta. Snažím se lidi vnímat a zjistit, jak se za volantem cítí, a navodit v autě dobrou atmosféru. Konkrétně u žen se často stává, že se bojí řídit, protože partner nebo otec neměl trpělivost jim řízení vysvětlit. Jsou zvyklé na to, že když udělaly za volantem chybu, muži začali vzdychat či nadávat. Tento postup ale nikomu nepomáhá a je úplně zbytečný. Když auto chcípne, tak neprotočím oči a nevzdychnu. Vysvětlím, proč auto chcíplo, kde je prostor ke zlepšení, a jedeme dál.

 

V čem se liší jízda s vámi oproti kondičním jízdám v autoškole?

Já nemám na straně spolujezdce pedály, kterými bych do jízdy zasáhl. Lidé jedou se svým autem. Nabydou tak pocitu, že odpovědnost za volantem je jen na nich. Od kondičních jízd se snažím co nejvíce vzdálit, protože spousta lidí má k autoškole nechuť.

 

Nebojíte se sedět jako spolujezdec v hustém pražském provozu vedle někoho, kdo řízení auta moc neovládá?

Na tohle se mě ptá hodně lidí. Ale většinou odpovídám, že pokud mi ten člověk, vedle kterého sedím, nedá důvod, tak se nebojím. To, že se někdo za volantem bojí a není si jistý, mi nevadí. Je to běžné a pochopitelné. Začínám se jako spolujezdec bát v okamžiku, kdy se řidič sedící za volantem bojí, není si jistý, a přesto jede rychle a zbrkle.

 

Jak zasáhnete do jízdy, když nemáte pedály?

To, že žádné pedály nemám, a nemohu tak za toho člověka například brzdit, je svým způsobem výhoda. Snažím se, abychom se nedostali do situace, kdy bych ty pedály potřeboval. Ve chvíli, kdy se v té situaci ocitneme, jsem pravděpodobně něco podcenil nebo mezi námi nastal nějaký komunikační šum.

 

Já tu překážím

Jaké chyby za volantem lidé nejčastěji dělají?

Podle mě je největší chyba to, když řidič nevnímá sám sebe. Když nevnímá, jak se cítí, v jaké je kondici, psychickém rozpoložení a podobně. To je v řízení velmi důležité. Druhou chybu dělají lidé často v tom, že se nechají popohánět od ostatních. Druhé auto se k vám začne přibližovat a vy si v podvědomí začnete říkat: „Já tu překážím, všechny zdržuji, co mám dělat?“ Ne, tak to není. Důležité je si uvědomit, že nikoho nezdržujete a na silnici jste stejně rovnocenní jako ti kolem vás. Potom jsou to technické chyby, které se ale liší auto od auta. To, že jízda není v začátcích plynulá, je jen otázkou času a toho, jak moc je řidič s autem „srostlý“.

 

Je pro začínající řidiče větší stres jízda ve městě, nebo na dálnici?

Myslím si, že město je daleko větší strašák než dálnice. Ve chvíli, kdy už máme projeté město, a člověk se za volantem cítí v pohodě, je jízda po dálnici jen taková nadstavba.

 

Přináší si lidé strach z řízení i z autoškoly?

Bohužel ano. Často to i dnes v některých autoškolách vypadá jako v divokých devadesátkách.

 

Jak to myslíte?

Kondice českých autoškol je absolutně otřesná. Ano, jsou výjimky, ale nejedná se o produkci zdravě sebevědomých a zkušených řidičů. Kurz trvá velmi krátký časový úsek. Nezlobil bych se, kdyby si člověk musel víc zaplatit a autoškoly by odváděly lepší práci. Myslím si, že je velká škoda, že před ani po kurzu nenavazuje další příprava nebo další možnosti, jak řidiče na provoz lépe připravit. Celkově by výuka měla být zajímavější, zábavnější a důraznější.

 

 

Jak se podle vás dají křižovatky vysvětlit zábavně?

Křižovatky se dají dobře vysvětlovat například na dopravním hřišti pro dospělé, což u nás vůbec neexistuje a myslím, že je to velká škoda. Používat v dnešní době jen trenažér je dle mého názoru málo.

 

Co je podle vás špatně na systému autoškol, jejichž náplň výuky a výcviku určuje zákon?

Myslím, že je špatně, že tu chybí psychologické minimum. Vůbec se neřeší, že lidé mají emoce, které za volantem ventilují. Kdyby byl během kurzu přítomný běžný terapeut, s nímž by si klient mohl například o strachu z jízdy otevřeně pohovořit, věřím, že by to plno lidem přineslo úlevu. Úskalím také je, pokud někdo dělá autoškolu na malém městě. Na jízdu do hustého provozu nebo na dálnici není pak příliš připraven. Sám jsem dělal autoškolu na malém městě a v Praze jsem se musel vše doučit. A skvělá je podle mne taky škola smyku, i ta by mohla být povinnou součástí autoškoly.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement